Yi enu ci yí lemɛ ji

Yi enyɔtawo nɔxu

Lé woawɛ anɔ agbe nɔ enyi eho kankin yí le amɛ shi can

Lé woawɛ anɔ agbe nɔ enyi eho kankin yí le amɛ shi can

Èkpɔkpɔɛ mɔ ɖewaxu deli sɔwu mɔ, yeanɔ agbe koɖo enukankin ci yí le eo shi; ɖo ehonyɔwo gbɔngbɔnnua? Edɔ̀bamɛwo, jɔjɔmɛfɔkuwo, ahwa alo nɔ politikinyɔwo dɔ eju ɖe mɛ bluɔ, atɛnŋ awɛ mɔ ehonyɔwo atɔ enu gbɔngbɔn zeɖeka. Nɔ deɖoŋ do nu gbɔxwe enyi ahan ɔ, àtɛnŋ adan ta nɔ eoɖeki. Ele ahan gan, wawa do enukplamu nywi ciwo yí le Bibla mɛ ji akpedo eo nu nanya lé ànɔ agbe do nɔ eho keke ɖe dele eo shi can.

1. Lɔn axɔ lé enuwo vale do nɔ eo yɛ.

Bibla gɔnmɛɖose: “Ŋ nya le na zan anyi gbe do hwecinu ŋ nyi wamɛnɔ. Ŋ gbe nya le na zan anyi gbe do hwecinu enu sugbɔ le ŋ shi.”—Filipitɔwo 4:12.

Nɔ evajɔ mɔ eho sugbɔ dele eo shi shigbe lé enɔnɔ eo shi sa nɛɔ, àtɛnŋ atrɔ do ao nɔnɔmɛ yoyu lɔ nu. Nɔ èɖe blɛ yí xɔ lé enuwo vale do nɔ eo yɛ yí trɔ alɔ nɔ lé àwanɔ nuwo doɔ, akpedo eo koɖo ao xomu nu yí míato nɔnɔmɛ yoyu lɔ mɛ fafɛɖe.

Biɔ ta se nɔ alɔdu ci èɖo acɛ axɔ le axɔsu alo le habɔbɔ bu ɖewo gbɔ. So do nu kaba; ɖo gbɔxwe àkpɔ kpekpedonu ŋtɔ́ hanwo axɔɔ, èɖo abiɔɛ le hwenu ɖe koŋ mɛ.

2. Míwa nu doju le xomu lɔ mɛ.

Bibla gɔnmɛɖose: “Nɔ̀ amɛ ɖe de xɔ nukplamu so amɛ buwo gbɔ nywiɖeɔ, yi totomɛwo a gɛn. Vɔ, amɛ lɔ a ɖuji nɔ́ é ɖoto enu ciwo yí ŋununyatɔwo nu ni.”—Elododo Wema 15:22.

Kan seŋ koɖo ashio koɖo viowo so enyɔ lɔ nu. Nɔ míkan seŋ so nyɔ lɔ nu nywiɖeɔ, akpedo ashio koɖo viowo nu yí woamɔŋje trɔtrɔ ciwo ele mɔ woawa mɛ yí agbelɔn awa wo. Eyi nɔ mɛɖekaɖeka wa ci eɖo awa yí dezannɔ eho yakayakaɔ, míakpɔ mɔ míasun ji awa enu sugbɔ koɖo eho kankin ci yí le mí shi.

3. Wa toto nɔ ehozanzan.

Bibla gɔnmɛɖose: “Nɔ̀ anyinɔnɔ yi a bu tamɛ kpɔ, yi a drɔɛ kpɔ.”—Luiki 14:28.

Nɔ evajɔ mɔ eho kankin yí le eo shi yí ɖewaxu degbeliɔ, ele veviɖe mɔ ànya ŋciwo teŋ nu àzanzan ao howo do. Nɔ àwa toto nɔ ehozanzan ɔ, enu ŋkɔtɔ ci àwa yí nyi mɔ àdrɔ eho ci èvakpɔkpɔ yɛ nɔ wleciɛ ku yí aŋwli ɖɛ. Yi goduɔ, ŋwlɛ eho ci mízanzan le wleciɛ mɛ yɛ nɔ ènya mɔ ŋɖewo atrɔ can. Tekpɔ adrɔ eho ciwo míazan nɔ ŋɖe vajɔ le avomɛ can do mɛ.

Wa ŋcɛ: nɔ èle ehozanzan lɔwo ŋwlɛkɔɔ, ɖo ŋwi adrɔ ehozanzan klikliwo can do mɛ. Nɔ èvakpɔ eho nɛni ci mízannɔ do enu klikli cɛwo nuɔ, atɛnŋ akpaca eo. Kpɔwɛ ɖeka ke, ci ŋsu ɖeka wɛ kpɔɔ; évakpɔɛ mɔ yezannɔ kotokun sanŋdi nɛniɖe do shigɔmu ɖuɖu mɛ exwe ɖeka duu!

4. Kpɔ mɔ nyiwo yí le veviɖe sɔwu yí àxwle ma keŋ awa trɔtrɔwo.

Bibla gɔnmɛɖose: “Kpɔ enu ciwo yí le veviɖe wu ajeshi.”—Filipitɔwo 1:10, NWT.

Sɔ eho ci èkpɔnɔ sɔ koɖo eho ciwo èzannɔ. Kpɔ mɔ ehozanzan ciwo àɖe swi alo aɖe kpɔtɔ keŋ nɔ eho ci èkpɔkɔ yɛ asunsun ɔ nɔ mí. Gbeje ŋciwo yí gbɔgbɔ yɛ mɛ:

  • Emɔzɔnzɔnhowo. Nɔ ehun alo zokeke sugbɔ yí èɖo ɖe, àtɛnŋ asa ɖekaa? Nɔ ehun kpɛnkpin ɖe yí le eo shi ɖe, àtɛnŋ asɛ keŋ axwle ci nu dazannɔ ho do sugbɔa? Àtɛnŋ aɖonɔ ehun alo azannɔ keke yí ami ehun zanzan a?

  • Ayeɖedaɖɛwo. Àtɛnŋ atashi satellite alo televiʒiɔn ji wana ciwo ècunɔ ho nɔ gbijigbiji alo atashi wo keŋ a? Alo aji ayeɖedaɖɛnu ciwo yí deve hoa?

  • Eshi, ezo koɖo enuvevi buwo zanzan. Kan seŋ koɖo ashio koɖo viowo keŋ akpɔ lé míawɛ aɖe eshi, ezo koɖo amiho zanzan kpɔtɔ ma. Etɛnŋ wa nɔ mí shigbe mɔ ezowo cici do gamɛ koɖo eshi kankin lele denyi ŋɖe hannɛ. Vɔ ŋcɛwo wawa adɔ míaɖe ehozanzan kpɔtɔ.

  • Ŋɖuɖu. Míŋgbeyi xwlenɔ ŋɖuɖu le mɔ tu o. Míɖanɔ nu míwoŋtɔwo le axomɛ. Mídrɔ ŋciwo míaɖa yí axwlenɔ enu lɔwo sugbɔ daɖɛ nɔ míasun ji; míɖanɔ sugbɔ keŋ azannɔ ɖukpɔtɔ lɔwo. Gbɔxwe àkpe enuwo xwlegbeɔ, ŋwlɛ ŋciwo èjikɔ ayi xwle nɔ ŋgbevayi tɔ ŋciwo yí dewu do eo xwlexwle o. Xwlenɔ acikusɛnsɛn koɖo ɖafiɔn ciwo yí tonɔ le wowo hwenuwo, ɖo wokpɔnnɔ ho. Ŋgbexwlenɔ ŋɖuɖu ciwo yí denanɔ hunshi o. Kpɔ mɔ àtɛnŋ wa ekpa ɖe ci mɛ àdo amawo do eoŋtɔ ma.

  • Enudodowo. Enudodo ciwo yí le eo shi le dahɛn gbɔxwe naxwle buwo, ŋgbemɔ ciwo yí to yɛ yeaxwle o. Kpɔ hwenu woɖenɔ eho kpɔtɔ nɔ enudodo ciwo yí le nywiɖe keŋ axwle, àtɛnŋ akpɔ enudodo nywiwo le bloniwo mɛ. Fianɔ ao nudodowo do nyidɔnŋgbe nɔ àtɛnŋ awɛ ahan le nɔnɔmɛ ci mɛ èle koɖo fini èle; adɔ yí dagbezan mashinni ci yí xunɔ enudodowo o.

  • Ŋciwo àvaxwle. Gbɔxwe àxwle ŋɖeɔ, biɔ eoɖeki se mɔ: ‘Eho le ŋshi naxwluia? Yi nu wawaŋ teŋ a?’ Àtɛnŋ asɔ mashinniwo, telefonu, ɔdinatɛɛ alo ehun xwlexwle dado gabumɛa? Alo nɔ èmɔ yeaɖɔli ci yí le eo shi ɖe, àtɛnŋ awɛ gabumɛa? Gbesɔ kpe ni ɖe, àtɛnŋ asa ŋɖewo ciwo yí degbezanzan, alo ciwo yí degbewudo eo oa? Ecɛ atɛnŋ akpedo eo nu naɖe enuwo kpɔtɔ keŋ nɔ eho acuin nɔ eo.

Wa ŋcɛ: Nɔ eho ci èkpɔnɔ ɖe kpɔtɔ sugbɔɔ, atɛnŋ ado ŋsɛn eo yí natashi enumadoamɛ dɔndɔn ciwo yí donɔ dɔ̀ amɛ alo ciwo yí danahɛn eho na amɛ. Ðewo yí nyi shigayɔyɔ, lotoli alo ehoɖyi dada abi aha numu. Denyi ehozanzan ɖekɛ yí trɔtrɔ cɛwo wawa aɖe kpɔtɔ nɔ eo o, vɔ adɔ yí ao gbenɔnɔ agbenyɔ doji.

5. Kpla Bibla keŋ ajeshi Mawu.

Bibla gɔnmɛɖose: “Wo a cushi nɔ amɛ ciwo yí nyi wamɛnɔ le gbɔngbɔn mɛ.”—Matie 5:3.

Bibla na enukplamu cɛ ci mɛ nunya le, emɔ: “Ðo nunya glɔnnɔ ta nɔ amɛ shigbe lé eho glɔnnɔ ta nɔ amɛ hannɛ, vɔ ele ci yí le enujejeshi mɛ ke: Nunya hwlɛnnɔ amɛ ci yí ɖui gbe gan.” (Ŋununyatɔ 7:12, NWT) Bibla mɛ yí wokpɔnɔ nunya cɛ le; amɛ sugbɔ kpɔɛ mɔ, wawa do Bibla mɛ nyɔwo ji kpedo yewo nu yí yewodegbelonɔ nu kpɔ ɖoɖu so ehonyɔwo nu o. —Matie 6:31, 32.