Přejít k článku

Přejít na obsah

Řízení letového provozu — Jak zajišťuje vaši bezpečnost?

Řízení letového provozu — Jak zajišťuje vaši bezpečnost?

Řízení letového provozu — Jak zajišťuje vaši bezpečnost?

OD NAŠEHO DOPISOVATELE NA FILIPÍNÁCH

UŽ VÁS někdy v letadle napadlo, jak pilot ví, kudy má letět? Možná vás trochu znepokojilo, když jste si uvědomili, že oblohu současně křižují desítky nebo i stovky dalších letadel. Jak to, že se nesrazí?

Takové otázky napadají cestující běžně. Statistiky však ukazují, že cestování letadlem je velmi bezpečné, * dokonce bezpečnější než jízda autem nebo na motocyklu. K zajištění bezpečnosti významným způsobem přispívá systém řízení letového provozu.

Bezpečná navigace

Za bezpečný let je v prvé řadě odpovědný kapitán letadla, který je velícím pilotem. Ostatní letadla v okolním vzdušném prostoru však v mnoha případech nemůže vidět nebo o nich neví. Ve většině zemí je proto zaveden systém řízení letového provozu. Pozemní personál sleduje každou fázi letu všech letadel, která létají podle pravidel pro let podle přístrojů.

Samuel, který již 13 let pracuje v Kalifornii jako řídící letového provozu, říká: „Odborníci v oboru řízení letového provozu významně přispívají k zajištění bezpečné dopravy. Prioritou je udržet dostatečný rozstup mezi jednotlivými letadly.“ Melba, vedoucí letového provozu, dále vysvětluje: „Na prvním místě je bezpečnost, ale kromě toho zajišťujeme i rychlý a plynulý provoz.“ Řídící letového provozu tedy nejen pomáhají předcházet kolizím, ale také dbají o to, aby nedocházelo ke zpožděním.

Z toho všeho vyplývá, že zatímco se pilot věnuje svým povinnostem v pilotní kabině, sleduje na zemi průběh letu mnoho očí a uší. Pilot rádiem komunikuje s řídícími na letišti odletu, potom s řídícími na několika místech ležících na trati letadla a nakonec s řídícími na letišti příletu.

Sledovat to, co pilot zatím nevidí, je v době velmi rychlých letadel nesmírně důležité. Představte si dvě dopravní letadla, která letí přímo proti sobě. Ve chvíli, kdy jsou na dohled, mají piloti jen několik vteřin na to, aby zabránili srážce. Řízení letového provozu odpovídá za to, aby k takovým situacím nedocházelo. Piloti včas dostanou pokyny, díky kterým si udrží dostatečný rozstup.

Sledování letu

Letadlo je navigováno pomocí rádiového signálu, který vysílají pozemní zařízení. Těm se říká letecké radiomajáky. Pilot má k dispozici přístroje, které signál z radiomajáku zachytí a ukážou mu, kde přesně se letadlo nachází. Mezi radiomajáky vedou letové cesty neboli vzdušné koridory. Letadlo vlastně letí od jednoho radiomajáku ke druhému, dokud nedorazí do cíle.

Řídící letového provozu sleduje letadla pohybující se ve vzdušných koridorech. Před odletem se od pilotů vyžaduje, aby nahlásili letový plán, který ukazuje, kudy letadlo poletí. Řídící dostane výpis z letového plánu na takzvaném letovém proužku neboli stripu. Salvador Rafael, vedoucí řízení letového provozu, vysvětluje, k čemu je to užitečné: „V letových koridorech jsou křižovatky. Když letadlo nějakou proletí, pilot to musí oznámit řídícímu. Ten si to poznamená na strip příslušného letadla.“ Díky tomu má řídící přehled o tom, kudy letadlo letí.

K předávání těchto informací se používá rádiové spojení. Řídící tak ví, kde letadlo je, a může pilotovi dávat pokyny, aby si mohl udržovat bezpečnou vzdálenost od ostatních letadel. Řídící a piloti obvykle mají několik rádií a frekvencí pro případ, že by něco z toho selhalo.

Jak probíhá komunikace u mezinárodních letů, když posádka letadla mluví jiným jazykem než řídící? K tomu, aby se předešlo nedorozuměním, která by mohla vést k nebezpečným situacím, Mezinárodní organizace pro civilní letectví vybrala jako oficiální jazyk angličtinu. V tomto jazyce mohou některá slova, písmena a čísla znít při rádiové komunikaci podobně, a proto když řídící letového provozu dávají pilotům pokyny, používají zavedené fráze a výslovnost. Ke zvýšení bezpečnosti slouží ještě takzvaný „read back“. To znamená, že určité pokyny, které pilot dostává od řídícího, musí do rádia zopakovat.

Řídící letového provozu používají při své práci také radar. Rádiové vlny se odrážejí od letadla a jsou zachycovány anténou radaru. Letadlo se pak zobrazí jako objekt neboli cíl na obrazovce radaru, kterou má řídící před sebou. Mnohá letadla jsou vybavena takzvaným odpovídačem. Tento přístroj reaguje na radarový signál tím, že vyšle svůj vlastní rádiový signál s identifikačními údaji. Díky tomuto signálu a informacím z počítače se na obrazovce radaru objeví také číslo letu, rychlost, výška a typ letadla.

Pokud řídící musí letadlo navigovat, aby se předešlo kolizi, má několik možností, jak to udělat. Může dát pilotovi pokyn, aby změnil kurz neboli směr letu. Tomu se říká vektorování. Řídící také může dát pokyn ke změně rychlosti, například když se rychleji letící letadlo přibližuje k pomalejšímu. Nejčastější způsob, jak udržovat bezpečný rozstup mezi letadly, je změna výšky neboli letové hladiny.

K větší bezpečnosti přispívá i to, že mnohé radarové systémy dokážou řídícího upozornit na nebezpečnou situaci. Například pokud systém předpokládá, že by se dvě letadla mohla dostat příliš blízko k sobě, spustí se vizuální i zvukový poplašný signál. Jiný druh poplašného signálu upozorní na to, že by se letadlo mohlo dostat nebezpečně nízko.

Cílem je vaše bezpečnost

Již nyní se zavádějí změny, díky kterým se řízení letového provozu ještě zlepší. Pozemní navigační systémy omezují letový provoz na konkrétní tratě a určité výšky, takže vzdušný prostor je nevyužitý a letové tratě jsou delší. V budoucnu budou letadla stále více spoléhat na satelitní systémy, jako je například globální navigační systém (GPS), což umožní mnohem pružnější určování letových tratí a povede to k snadnějšímu řízení transoceánských letů.

Jak tento krátký přehled o řízení letového provozu ukázal, pilot není jediný, kdo ví, kde se letadlo právě nachází. Průběh letu sleduje na zemi několik dalších lidí. Systém řízení letového provozu byl vytvořen proto, aby se co nejvíce snížilo riziko kolize a co nejvíce zvýšila bezpečnost. Není divu, že k nehodám dopravních letadel dochází jen zřídka.

Pokud tedy cestujete letadlem, nemusíte se bát. Pamatujte na to, že vaši bezpečnost bedlivě střeží „oči“ a „uši“ systému řízení letového provozu. Přejeme vám příjemný let!

[Poznámka pod čarou]

^ 4. odst. V jednom nedávném roce nalétaly aerolinie ve Spojených státech asi 11 miliard kilometrů, přičemž v průměru připadala jen jedna nehoda na každých 334 448 nalétaných hodin.

[Nákres na stranách 14 a 15]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

SLEDOVÁNÍ LETU

Globální navigační systém

Systém řízení letového provozu

Letecké radiomajáky vysílající navigační rádiový signál

Rádio

Anténa radaru

[Obrázek na straně 15]

Letištní věž pro řízení letového provozu

[Obrázek na straně 15]

Řídící letového provozu

[Obrázek na straně 15]

Středisko řízení letového provozu

[Podpisky obrázku na straně 15]

Věž a řídící: NASA Ames Research Center; středisko řízení: U. S. Federal Aviation Administration