Dochází nám voda?
Dochází nám voda?
Jedno uzbecké přísloví říká: „Není vody, není života.“ Podle některých odborníků se tato slova dají chápat spíše jako proroctví než přísloví. Kvůli nevyhovující kanalizaci a znečištěné vodě umírají ročně asi dva miliony lidí, přičemž 90 procent z nich jsou děti.
CO UDĚLÁTE, když potřebujete vodu? Stačí, abyste jednoduše otočili kohoutkem, nebo pro ni musíte někam jít? V některých zemích je běžné, že lidé musí pro tuto drahocennou tekutinu ujít kus cesty, stát ve frontě a potom těžkou nádobu s vodou donést domů. Mají-li zajistit dostatek vody na mytí a vaření, může jim to zabrat i několik hodin denně. Na mnoha místech je voda skutečně vzácná a je obtížné ji získat. Diane Raines Wardová ve své knize Water Wars — Drought, Flood, Folly, and the Politics of Thirst (Války o vodu — Sucho, záplavy, pošetilost a politika žízně) uvádí, že 40 procent obyvatel světa „získává vodu ze studní, řek, rybníků a kaluží“. Opatřit své rodině vodu trvá ženám v některých zemích až šest hodin denně a plná nádoba, kterou nesou domů, může vážit více než 20 kilogramů.
Krize způsobená nedostatkem pitné vody a špatnou kanalizací těžce doléhá na více než třetinu obyvatel naší planety. Tento problém je zvláště závažný v Africe, kde 60 procent lidí nemá ani vyhovující záchod. Podle zprávy Světové zdravotnické organizace je to jeden z faktorů, který vede k tomu, že ‚bakterie, viry a paraziti žijící v lidských výkalech se dostávají do vodních zdrojů, půdy a potravin‘. Zpráva dále uvádí, že taková kontaminace „významně přispívá k průjmovým onemocněním, která jsou v rozvojových zemích druhou nejčastější příčinou smrti dětí. Kontaminace způsobuje i jiná vážná onemocnění, jako je například cholera, schistosomóza a trachom.“
Vodě se začalo říkat tekuté zlato nebo ropa 21. století. Přesto státy tímto vzácným artiklem mrhají do té míry, že významné řeky dnes přivádějí do moře jen velmi málo vody. Kvůli zavlažování a vypařování vysychají i takové řeky jako Colorado na západě Spojených států, Jang-c’-ťiang v Číně, Indus v Pákistánu, Ganga v Indii a Nil v Egyptě. Co se dělá pro to, aby se vodní krize zmírnila? Je možné tento problém zcela odstranit?
[Rámeček a obrázek na straně 3]
VODA V OHROŽENÍ
▪ „V roce 1960 bylo Aralské jezero ve střední Asii čtvrtým největším jezerem na světě. V roce 2007 už zabíralo pouze 10 procent své původní rozlohy.“ Scientific American
▪ Velká jezera ve Spojených státech a Kanadě, tedy jezero Erijské, Huronské, Michiganské, Ontarijské a Hořejší, se zmenšují „alarmující rychlostí“. The Globe and Mail
▪ Mlýn v australském městě Deniliquin kdysi zpracovával tolik obilnin, že pokryl spotřebu 20 milionů lidí. V prosinci 2007 však byl zavřen, protože výnosy rýže klesly o 98 procent. Příčinou bylo „šest let trvající sucho“. The New York Times
[Obrázek]
Loď na vyschlém dně Aralského jezera
[Podpisek]
© Marcus Rose/Insight/Panos Pictures
[Rámeček a mapy na straně 4]
„VYSYCHAJÍ ŘEKY I POTOKY“
„Čadské jezero v Africe, které kdysi bylo zřetelně vidět z oběžné dráhy, dnes astronauti sotva najdou. Jezero ležící na hranici mezi Čadem, [Kamerunem,] Nigerem a Nigérií . . . se od 60. let 20. století zmenšilo o 95 procent. V této oblasti se stále více vody spotřebuje na zavlažování a následkem toho vysychají řeky i potoky, na nichž existence jezera závisí. Může se tedy stát, že Čadské jezero brzy zmizí úplně a budoucí generace ani nebudou vědět, kde vlastně leželo.“ Plan B 2.0 — Rescuing a Planet Under Stress and a Civilization in Trouble (Plán B 2.0 — Jak zachránit postiženou planetu a ohroženou civilizaci) od Lestera R. Browna
[Mapy]
(Úplný, upravený text — viz publikaci)
■ Voda
☒ Vegetace
□ Souš
1963
NIGER
ČAD
Čadské jezero
NIGÉRIE
KAMERUN
2007
NIGER
ČAD
Čadské jezero
NIGÉRIE
KAMERUN
[Podpisek]
NASA/U.S. Geological Survey