Přejít k článku

Přejít na obsah

Byl by svět bez náboženství lepší?

Byl by svět bez náboženství lepší?

Byl by svět bez náboženství lepší?

„NOVÍ ateisté“ by si přáli svět bez náboženství — bez sebevražedných atentátníků, náboženských válek a kazatelů, kteří z věřících tahají peníze. Líbil by se takový svět i vám?

Je však představa, že obecné přijetí ateismu by zlepšilo svět, vůbec reálná? Uvažte: Když se Rudí Khmerové snažili z Kambodže vytvořit ateistický marxistický stát, zahynulo asi 1,5 milionu obyvatel. A za vlády Josifa Stalina v oficiálně ateistickém Sovětském svazu přišly o život desítky milionů lidí. Z těchto zvěrstev pochopitelně nelze vinit přímo ateismus. Svědčí však o tom, že vláda ateismu není sama o sobě zárukou pokoje a souladu.

Málokdo zpochybňuje, že náboženství zapříčinilo mnoho utrpení. Ale nese za to odpovědnost Bůh? Ne! Nemůže za to o nic víc, než může výrobce automobilů za nehodu způsobenou řidičem, který za jízdy používal mobilní telefon. Lidské utrpení má mnoho příčin. Jedna z nich je podstatnější než to, čemu kdo věří. Podle Bible je to naše vrozená nedokonalost. „Všichni zhřešili a nedosahují Boží slávy,“ píše se v dopise Římanům 3:23. V důsledku tohoto hříšného sklonu jsou lidé sobečtí, pyšní, násilní a odvrhují morální měřítka. (1. Mojžíšova 8:21) Hříšnost je také vede k tomu, aby pro své chování hledali logické zdůvodnění a tíhli k názorům, kterými lze špatné skutky omluvit. (Římanům 1:24–27) Ježíš Kristus výstižně řekl: „Ze srdce . . . vycházejí ničemná uvažování, vraždy, cizoložství, smilstva, krádeže, falešná svědectví, rouhání.“ (Matouš 15:19)

Není náboženství jako náboženství

Na tomto místě je potřeba podotknout, že je rozdíl mezi pravým náboženstvím — tedy tím, které Bůh schvaluje — a náboženstvím falešným. Pravé náboženství má lidem pomáhat v boji proti vrozeným špatným sklonům. Má je vést k obětavosti, lásce, mírumilovnosti, laskavosti, dobrotě, pokoře, sebeovládání, věrnosti v manželství a úctě k druhým. (Galaťanům 5:22, 23) O falešném náboženství naproti tomu Bible říká, že lidem ‚lechtá uši‘. Ve snaze přizpůsobit se populárním trendům totiž omlouvá špatné věci včetně těch, které Ježíš odsoudil. (2. Timoteovi 4:3)

Může k takovému vágnímu a chaotickému přístupu k morálce přispívat i ateismus? Pokud Bůh neexistuje, pak není nutné zodpovídat se nějaké vyšší autoritě ani neexistují „žádné objektivní hodnoty, které bychom byli povinni uznávat,“ říká profesor práva Phillip Johnson. Morálka se tak stává relativním pojmem, přičemž si každý člověk určuje vlastní měřítka, pokud nějaká vůbec chce mít. Není divu, že ateismus je pro některé lidi velmi přitažlivý. (Žalm 14:1)

Bůh však nebude navždy tolerovat nepravdivé názory — ať už souvisejí s ateismem nebo náboženstvím — ani lidi, kteří je propagují. * Slibuje: „Přímí [ti, kdo lpí na morálce a náboženské pravdě], ti budou přebývat na zemi, a bezúhonní, ti na ní zbudou. Pokud jde o ničemné, ti budou právě ze země odříznuti; a pokud jde o zrádné, ti z ní budou vytrženi.“ (Přísloví 2:21, 22) Výsledkem bude to, čeho se žádnému člověku ani žádné lidské filozofii nebo instituci nikdy nepodařilo dosáhnout — na celém světě zavládne pokoj a štěstí. (Izajáš 11:9)

[Poznámka pod čarou]

^ 8. odst. Logické zdůvodnění toho, proč Bůh dosud toleruje špatnost a utrpení, je uvedeno v 11. kapitole knihy Co Bible doopravdy říká? Tuto studijní pomůcku vydali svědkové Jehovovi.

[Rámeček na straně 6]

JAK SE BŮH DÍVÁ NA NÁBOŽENSKÁ ZVĚRSTVA

Území, kde se usídlili starověcí Izraelité, obývali Kananejci — zvrhlý národ, který byl známý svou sexuální nemravností včetně krvesmilstva, homosexuality a sodomie a také rituálním obětováním dětí. (3. Mojžíšova 18:2–27) V knize Archaeology and the Old Testament je uvedeno, že při vykopávkách „byly na pohřebištích kolem pohanských oltářů nalezeny hromady popela a zbytků dětských koster, což svědčí o tom, že tento krutý a odporný zvyk [obětovat děti] byl všeobecně rozšířený.“ Podle jedné biblické encyklopedie uctívali Kananejci své bohy sexuálními orgiemi a týmž bohům obětovali své prvorozené děti. Tato encyklopedie dodává: „Archeologové, kteří provádějí vykopávky v ruinách kananejských měst, se diví, že je Bůh nezničil už dříve.“

Boží rozsudek nad Kananejci je varovnou připomínkou toho, že Bůh nebude navždy tolerovat zlo páchané v jeho jménu. „Stanovil totiž den, v němž zamýšlí soudit obydlenou zemi ve spravedlnosti.“ (Skutky 17:31)

[Obrázky na straně 7]

Zvěrstva mají na svědomí jak lidé věřící, tak nevěřící

Církve podporovaly Hitlera

Lebky obětí Rudých Khmerů, Kambodža

[Podpisek]

AP Photo