VČELA MEDONOSNÁ (Apis mellifera) staví své plástve z vosku, který vylučuje ze žláz na spodní straně zadečku. Mnozí považují včelí plástev za technický zázrak. Čím je tak výjimečná?

Zajímavé informace: Po staletí se matematici domnívali, že pokud se má co nejefektivněji využít prostor a spotřebovat co možná nejméně stavebního materiálu, je lepší vyplnit ho šestiúhelníky spíše než rovnostrannými trojúhelníky, čtverci nebo jinými tvary. Nedokázali ale úplně vysvětlit, proč to tak je. V roce 1999 profesor Thomas C. Hales našel pro tuto domněnku matematický důkaz. Předvedl, že právě pomocí pravidelných šestiúhelníků lze nejlépe rozdělit prostor na stejné části a přitom použít minimální množství podpůrného materiálu.

Šestiúhelníkové buňky včelám umožňují co nejlépe využít prostor, který mají k dispozici, postavit lehkou a zároveň pevnou plástev z malého množství vosku a uskladnit co nejvíc medu. Není divu, že plástev byla popsána jako „architektonický skvost“.

Vědci se dnes včelí pláství nechávají inspirovat a vytvářejí konstrukce, které jsou odolné a efektivně využívají prostor. Letečtí inženýři například používají panely se strukturou pláství, aby vyrobili pevnější a lehčí letadla, která díky tomu spotřebují méně paliva.

Co si o tom myslíte? Je mimořádná struktura včelích pláství výsledkem evoluce, nebo dílem inteligentního stvořitele?