NEBEZPEČÍ: Zájmy mnohých politiků a duchovních byly s Biblí v rozporu. Tito lidé proto často používali svoji moc, aby druhým zabránili Bibli vlastnit, vyrábět nebo překládat. Podívejme se na dva příklady.

• Kolem roku 167 př. n. l.: Král ze seleukovské dynastie Antiochos Epifanés chtěl přimět Židy, aby přijali řecké náboženství, a tak nařídil, aby byly všechny opisy Hebrejských písem zničeny. Historik Heinrich Graetz napsal, že královi úředníci „trhali a pálili všechny svitky Zákona, které našli, a zabíjeli lidi, kteří v jejich čtení hledali sílu a útěchu“.

• Středověk: Některým katolickým duchovním se nelíbilo, že laikové mluví s druhými o tom, co říká Bible, a nevyučují katolické nauky. Proto všechny lidi, kteří vlastnili jinou část Bible než knihu Žalmů v latině, označili za kacíře. Jeden církevní koncil nařídil, že jistí muži mají „svědomitě, věrně a hojně prohledávat všechny podezřelé domy a tajné skrýše, aby našli kacíře . . . Dům, ve kterém nějakého kacíře našli, měl být zničen.“

Kdyby se lidem podařilo Bibli zničit, její poselství by bylo navždy ztraceno.

JAK BIBLE PŘEŽILA: Král Antiochos se snažil, aby řecké náboženství přijali hlavně Židé žijící na území Izraele. Ti ale žili i v mnoha jiných zemích. Odhaduje se, že kolem prvního století n. l. žilo víc než 60 procent Židů mimo Izrael. Ve svých synagogách uchovávali kopie Písma. Díky tomu se zachovalo pro další generace a mohli ho používat i křesťané. (Skutky 15:21)

Během středověku museli lidé, kteří měli lásku k Bibli, čelit pronásledování. Přesto se ale dál snažili Bibli překládat. Ještě než byl v polovině 15. století vynalezen knihtisk, byly části Bible k dispozici už ve 33 jazycích. Pak se Bible začala překládat a tisknout nebývalým tempem.

CO TO PŘINESLO: I přes to, že Bible musela čelit nepřátelství ze strany mocných králů a duchovních, je tou nejrozšířenější a nejpřekládanější knihou v historii. V řadě zemí ovlivnila zákony, jazyk a také život milionů lidí.