27. STUDIJNÍ ČLÁNEK
„Doufej v Jehovu“
„Doufej v Jehovu. Buď odvážný a ať je tvé srdce silné.“ (ŽALM 27:14)
PÍSEŇ Č. 128 Vytrvej až do konce
CO SE DOZVÍŠ a
1. a) Jakou naději nám Jehova dal? b) Co znamená „doufat v Jehovu“? (Viz poznámka „Vysvětlení výrazu“.)
JEHOVA dal všem, kdo ho milují, nádhernou naději. Už brzy nebudou nemoci, trápení ani smrt. (Zjev. 21:3, 4) Mírným lidem, kteří v něj doufají, Jehova pomůže přeměnit zemi v ráj. (Žalm 37:9–11) Každý z nás s ním bude moct mít ještě bližší a osobnější vztah, než máme teď. A to je úžasná naděje. Jak si ale můžeme být jistí, že se Boží sliby splní? Jehova vždycky drží slovo. Máme proto dobrý důvod doufat v Jehovu. b (Žalm 27:14) Dáváme to najevo tím, že trpělivě a s radostí čekáme, až splní své sliby. (Iz. 55:10, 11)
2. Jaký slib už Jehova splnil?
2 To, že Jehova vždycky splní, co slíbil, už mnohokrát dokázal. Uveďme si jeden příklad. V knize Zjevení slíbil, že v dnešní době shromáždí lidi ze všech národů, kmenů a jazyků a že ho budou jednotně uctívat. Tuhle výjimečnou skupinu známe jako „velký zástup“. (Zjev. 7:9, 10) Jsou v ní muži, ženy a děti ze všech ras, kteří mluví různými jazyky a pocházejí z různého prostředí. I přes všechny rozdíly mají mezi sebou hezké vztahy a tvoří jednotnou celosvětovou rodinu. (Žalm 133:1; Jan 10:16) Taky rádi mluví o své naději na lepší svět s každým, kdo je ochotný si je vyslechnout. (Mat. 28:19, 20; Zjev. 14:6, 7; 22:17) Pokud do velkého zástupu patříš i ty, určitě pro tebe tahle naděje hodně znamená.
3. O co se Ďábel snaží?
3 Ďábel se nás o naši naději snaží připravit. Chce nás přesvědčit, že Jehovovi na nás nezáleží a že svoje sliby nesplní. Kdyby se mu to povedlo, ztratili bychom odvahu, a dokonce bychom mohli přestat Jehovovi sloužit. Jak uvidíme, přesně o to se pokoušel u Joba.
4. O čem budeme mluvit v tomhle článku? (Job 1:9–12)
4 V tomhle článku si ukážeme, jakými způsoby se Satan snažil Joba donutit, aby přestal být Jehovovi věrný. (Přečti Joba 1:9–12.) Taky si řekneme, co se od Joba můžeme naučit a proč musíme pamatovat na to, že nás Bůh miluje a že splní všechno, co slíbil.
SATAN SE SNAŽÍ PŘIPRAVIT JOBA O NADĚJI
5., 6. Co všechno si Job v krátké době vytrpěl?
5 Jobovi se v životě dařilo. Měl blízký vztah s Jehovou, velkou, šťastnou rodinu a byl hodně bohatý. (Job 1:1–5) V jednom jediném dni ale skoro o všechno přišel. Nejdřív ztratil svůj majetek. (Job 1:13–17) Potom zemřely všechny jeho milované děti. Muselo to být strašné! Když rodiče přijdou o své dítě, prožívají nepopsatelnou bolest. Jak se asi cítil Job a jeho manželka, když jim smrt vzala ne jedno, ale všech deset dětí? Museli být v šoku, zdrcení a zoufalí. Není divu, že si Job ze zármutku roztrhl oděv a zhroutil se k zemi. (Job 1:18–20)
6 Potom Satan postihl Joba bolestivou nemocí a připravil ho tak o důstojnost. (Job 2:6–8; 7:5) Do té doby si ho lidé v jeho okolí velmi vážili a chodili si k němu pro rady. (Job 31:18) Teď se mu ale začali vyhýbat. Jeho bratři, blízcí přátelé, a dokonce jeho sluhové se k němu otočili zády. Odepsali ho. (Job 19:13, 14, 16)
Spousta svědků v dnešní době zažila podobně tragické události jako Job (7. odstavec) d
7. a) Co Job považoval za příčinu svého utrpení, ale co neudělal? b) Jaké situace, které se podobají tomu, co je na obrázku, zažívají někteří křesťané?
7 Satan chtěl Joba přesvědčit, že trpí kvůli tomu, že ztratil Boží schválení. Například použil silný vítr, který strhl dům, kde jedlo všech deset Jobových dětí. (Job 1:18, 19) Taky způsobil, že z nebe spadl oheň a pohltil Jobova stáda i sluhy, kteří se o ně starali. (Job 1:16) Jak ten vítr, tak ten oheň zjevně pocházely z nadpřirozeného zdroje. Takže Job došel k závěru, že tím zdrojem musel být Jehova. Myslel si, že ho asi něčím zklamal. Přes to všechno odmítl svého nebeského Otce proklít. Uvědomoval si, že za ty roky od něj dostal spoustu dobrých věcí. Říkal si proto, že když s radostí přijímal ty dobré, musí teď být ochotný přijmout i ty špatné. Zvolal: „Ať je Jehovovo jméno dál chváleno.“ (Job 1:20, 21; 2:10) I když přišel o peníze, děti i zdraví, zůstával Jehovovi věrný. Satan s ním ale ještě neskončil.
8. Jakou další taktiku Satan na Joba zkusil?
8 Satan na Joba zkusil ještě jednu taktiku. Poslal k němu tři falešné přátele, aby podkopali jeho sebeúctu. Tvrdili, že Job trpí za to všechno, co v životě napáchal. (Job 22:5–9) A snažili se ho přesvědčit, že i kdyby dělal dobré věci, Bohu na tom vůbec nezáleží. (Job 4:18; 22:2, 3; 25:4) Vlastně v něm chtěli vyvolat dojem, že ho Bůh nemiluje, nestará se o něj a že sloužit mu nemá žádnou cenu. Z toho, co říkali, mohl mít Job pocit, že jeho situace je beznadějná.
9. Co Jobovi dodalo odvahu a sílu?
9 Zkus si to představit: Job sedí v popelu a cítí neustálou bolest. (Job 2:8) Jeho takzvaní přátelé na něj pořád útočí a hází na něj špínu. To, co prožívá, ho tíží jako balvan a stesk po dětech mu drásá srdce. Zpočátku mlčí. (Job 2:13–3:1) Pokud si to ale jeho falešní přátelé vysvětlují jako důkaz toho, že se chce odvrátit od svého stvořitele, hluboce se mýlí. V jednu chvíli Job možná zvedne hlavu, podívá se přímo na ně a řekne: „Dokud nezemřu, nepřestanu být oddaný Bohu!“ (Job 27:5) Co mu dodalo takovou odvahu a sílu? I když byl úplně na dně, nikdy neztratil naději, že mu jeho milující Bůh pomůže a že jeho trápení jednou skončí. Věděl, že i kdyby zemřel, Jehova ho vzkřísí. (Job 14:13–15)
JAK MŮŽEME JOBA NAPODOBIT?
10. Co se ze zprávy o Jobovi dozvídáme?
10 Ze zprávy o Jobovi se dozvídáme, že Satan nás nemůže donutit, abychom opustili Jehovu, a že Jehova ví o všem, co prožíváme. Co dalšího se z Jobova příběhu můžeme naučit?
11. Čím si můžeme být jistí, když důvěřujeme Jehovovi? (Jakub 4:7)
11 Z Jobova příkladu je vidět, že když důvěřujeme Jehovovi, můžeme zvládnout jakoukoli zkoušku a úspěšně bojovat proti Satanovi. K čemu to povede? Bible nás ujišťuje, že Ďábel od nás uteče. (Přečti Jakuba 4:7.)
12. Jak naděje na vzkříšení dodávala Jobovi sílu?
12 Musíme mít pevnou víru ve vzkříšení. Jak jsme se dozvěděli v předchozím článku, Satan často používá strach ze smrti k tomu, aby nás přiměl zradit Jehovu. O Jobovi tvrdil, že obětuje cokoli, dokonce i svůj vztah s Jehovou, aby si zachránil život. To se ale pletl. Ani v tu nejtemnější chvíli, na pokraji smrti, Job Jehovu neopustil. Co ho drželo nad vodou? Věděl, jak je Jehova dobrý, a pevně věřil, že nakonec všechny věci napraví. A byl si jistý, že i kdyby se to nestalo za jeho života, Bůh ho jednou vzkřísí. Naděje na vzkříšení byla pro Joba skutečná. Pokud bude skutečná i pro nás, neopustíme Jehovu ani tváří v tvář smrti.
13. Proč musíme prozkoumat metody, které Satan použil v případě Joba?
13 Metody, které Satan použil v případě Joba, musíme dobře prozkoumat, protože je používá i na nás dnes. Všimni si, že Satan řekl: „Za svůj život dá člověk [ne jenom Job] všechno, co má.“ (Job 2:4, 5) Vlastně tvrdil, že Jehovu doopravdy nemilujeme, a že když nám půjde o život, zradíme ho. Taky tvrdil, že Bůh nemiluje nás, a i když se mu snažíme dělat radost, nevšímá si toho. My ale víme, o co Satanovi jde, a tak se nenecháme oklamat.
14. Co můžou zkoušky odhalit a k čemu se dají přirovnat?
14 Zkoušky bychom měli vnímat jako příležitost líp poznat sami sebe. Jobovi pomohly odhalit jeho slabá místa a něco s nimi udělat. Například zjistil, že musí zapracovat na pokoře. (Job 42:3) I my se toho o sobě můžeme ve zkouškách hodně dozvědět. Bratr, který se jmenuje Nikolaj, c byl i přes vážné zdravotní problémy uvězněn. Říká: „Vězení je jako rentgen, který odhalí, jací jsme uvnitř – jestli máme křesťanské vlastnosti, nebo ne.“ Když u sebe odhalíme nějaký nedostatek, můžeme na něm začít pracovat.
15. Komu bychom měli naslouchat a proč?
15 Musíme naslouchat Jehovovi, ne svým nepřátelům. Job Jehovovi naslouchal velmi pozorně. Bůh mu vlastně řekl: Vidíš, co všechno jsem vytvořil? Dobře vím, co prožíváš. Myslíš, že se o tebe nedokážu postarat? Job na to reagoval pokorně a s velkou vděčností. Řekl: „Doteď jsem o tobě jen slyšel, ale teď tě vidím na vlastní oči.“ (Job 42:5) V tu chvíli zřejmě pořád seděl v popelu, tělo měl pokryté vředy a truchlil nad ztrátou svých dětí. I tak ho ale Jehova ujistil, že ho má rád a že ho schvaluje. (Job 42:7, 8)
16. Na co bychom podle Izajáše 49:15, 16 měli pamatovat, když jsme ve zkouškách?
16 I nás lidé někdy uráží a dávají nám najevo, jak námi pohrdají. Na nás i na naši organizaci možná hází špínu „a říkají o [nás] nejrůznější zlomyslné lži“. (Mat. 5:11) Z Jobova příběhu se dozvídáme, že nám Jehova důvěřuje. Je si jistý, že mu i ve zkouškách zůstaneme věrní. Ty, kdo v něj doufají, miluje a nikdy je neopustí. (Přečti Izajáše 49:15, 16.) Když nás tedy Boží nepřátelé pomlouvají, nevšímejme si toho. Rodina jednoho bratra, který se jmenuje James a žije v Turecku, zažila náročné zkoušky. James říká: „Došlo nám, že kdybychom poslouchali lži o Božích služebnících, bralo by nám to sílu. Zaměřili jsme se proto na naši naději a dál jsme naplno sloužili Jehovovi. Díky tomu jsme si udrželi radost.“ Stejně jako Job nasloucháme Jehovovi. Lži nepřátel nás o naši naději nepřipraví.
NADĚJE TĚ UPEVNÍ
Jehova Joba za jeho věrnost odměnil. Spolu s manželkou prožili dlouhý a šťastný život (17. odstavec) e
17. V čem jsou pro tebe povzbuzením věrní muži a ženy, o kterých se píše v 11. kapitole Hebrejcům?
17 Job není zdaleka jediný Jehovův služebník, který v těžkých zkouškách zůstal odvážný a silný. Apoštol Pavel v dopise Hebrejcům psal i o mnoha dalších. Označil je jako „velký oblak svědků“. (Hebr. 12:1) I když zažili hodně náročné situace, celý život byli Jehovovi věrní. (Hebr. 11:36–40) Je pravda, že během svého života neviděli splnění všech Božích slibů. Přesto v Jehovu doufali a byli si jistí, že mají jeho schválení. Díky tomu nepochybovali, že splnění jeho slibů jednou zažijí. Jejich vytrvalost a námaha rozhodně nebyly marné. (Hebr. 11:4, 5) A nám může jejich příklad pomoct, abychom dál doufali v Jehovu.
18. K čemu jsi rozhodnutý? (Hebrejcům 11:6)
18 Žijeme ve světě, ve kterém to jde „od špatného k horšímu“. (2. Tim. 3:13) Satan Boží služebníky nepřestal zkoušet. Ať už nás ale potká cokoli, buďme rozhodnutí se pro Jehovu dál namáhat, s důvěrou, že „jsme svou naději vložili v živého Boha“. (1. Tim. 4:10) Z toho, jak to s Jobem dopadlo, vidíme, „že Jehova je velmi soucitný a milosrdný“. (Jak. 5:11) I my zůstaňme Jehovovi věrní a buďme si jistí, že odmění „ty, kdo ho usilovně hledají“. (Přečti Hebrejcům 11:6.)
PÍSEŇ Č. 150 Hledej záchranu u Boha
a Když si chceme vybavit někoho, kdo zvládl náročné zkoušky, často nás napadne Job. Co se můžeme naučit z toho, čím si tenhle věrný Boží služebník prošel? Učíme se, že Satan nás nemůže donutit, abychom opustili Jehovu. Taky se učíme, že Jehova ví o všem, co prožíváme, a že jednoho dne všechny naše těžkosti odstraní, tak jako to udělal pro Joba. Když je z našeho jednání vidět, že jsme o tom pevně přesvědčení, dáváme tím najevo, že doufáme v Jehovu.
b VYSVĚTLENÍ VÝRAZU: Hebrejské slovo překládané jako „doufat“ v zásadě znamená dychtivě na něco čekat. Může taky nést myšlenku důvěry nebo spoléhání se na někoho. (Žalm 25:2, 3; 62:5)
c Některá jména byla změněna.
