O KATASTROFÁCH slyšíme dnes a denně a ze statistik vyplývá, že si vybírají čím dál větší daň. Belgické Centrum pro epidemiologický výzkum katastrof uvádí, že jen v roce 2010 došlo k 373 pohromám a o život přišlo přinejmenším 296 000 lidí.

Počet zaznamenaných katastrof podstatně vzrostl v několika posledních desetiletích. Například v letech 1975–1999 bylo evidováno ani ne 300 katastrof za rok. Avšak za období 2000–2010 byl průměr téměř 400 katastrof ročně. Možná si i vy říkáte: Proč je jich teď tolik?

I když lidé často označují takové pohromy za Boží činy, skutečnost je jiná. Bůh za ně odpovědnost nenese. Bible nicméně předpověděla, že pro naši dobu budou katastrofy charakteristické. Například u Matouše 24:7, 8 nacházíme Ježíšova slova: „Bude nedostatek potravy a zemětřesení na jednom místě za druhým. To všechno je počátek tísnivých bolestivých křečí.“ Proč to Ježíš předpověděl a jaký to má pro nás význam?

Boží Syn tím odpověděl na otázku: „Co bude znamením . . . závěru systému věcí?“ (Matouš 24:3) Mluvil o různých událostech, které se mají dít, včetně výše uvedených pohrom, a pak řekl něco důležitého: „Až uvidíte, že se to děje, vězte, že Boží království je blízko.“ (Lukáš 21:31) To, že dochází k přírodním katastrofám, má tedy pro nás velký význam. Poznáváme z toho, že těsně před námi je období zásadních změn.

Přesto se mnoho lidí ptá: Pokud za katastrofy není zodpovědný Bůh, tak kdo nebo co? To můžeme zjistit, jedině když vezmeme v úvahu následující důležitou skutečnost zapsanou v Bibli: „Celý svět leží v moci toho ničemného.“ (1. Jana 5:19) Tento verš  ukazuje, že za tísnivými poměry ve světě nestojí Bůh, ale v mnoha případech ničemný duchovní tvor — Boží nepřítel, který je v Bibli označován také jako „Ďábel“. (Zjevení 12:9, 12)

Sleduje jen své sobecké cíle a na lidi se dívá pouze jako na prostředek k jejich dosažení. Jelikož ovládá celý svět, podněcuje sobecké sklony i v lidské společnosti. Bible na to poukazuje, když předpovídá, že „v posledních dnech“ budou lidé „milovat sami sebe, budou milovat peníze, budou sebejistí, domýšliví“. (2. Timoteovi 3:1, 2) Není tedy divu, že Ďábel vytvořil celosvětový systém, pro který jsou tyto a jim podobné vlastnosti živnou půdou. Podporuje sobecké a chamtivé drancování přírodních zdrojů, které často ohrožuje lidské životy.

Jak dnešní chamtivý systém přispívá ke katastrofám? V jedné zprávě o celosvětových katastrofách, kterou vydala Organizace spojených národů, se píše: „Lidé jsou až příliš často koncentrováni v rizikových oblastech, jako jsou záplavová území. Ničení pralesů a mokřin navíc poškozuje schopnost životního prostředí odolávat nebezpečí. Nad tím vším visí jako hrozba celosvětová změna klimatu a stoupání mořské hladiny v důsledku rostoucí koncentrace skleníkových plynů . . ., což má na svědomí lidská činnost.“ I když cílem této činnosti je údajně ekonomický rozvoj, ve skutečnosti je za tím sobecký a chamtivý duch, který prostupuje celým světem.

Mnoho odborníků proto nyní uznává, že nerozvážná lidská činnost zvyšuje ničivý dopad katastrof. Lidé v podstatě podporují systém, který Ďábel využívá k tomu, aby ještě více trpěli.

Vidíme tedy, že hodně katastrof je výsledkem bezohledné lidské činnosti. Některé pohromy by neměly tak devastující účinek, kdyby k nim došlo někde jinde. Na řadě míst světa jsou jejich následky mnohem horší kvůli nečestnému jednání bezcharakterních jednotlivců nebo proto, že v důsledku ekonomických a sociálních rozdílů musí spousta lidí žít v rizikových oblastech. Někteří se samozřejmě stávají oběťmi katastrof ne kvůli něčí chybě nebo nedbalosti, ale proto, že je „postihuje čas a nepředvídaná událost“. (Kazatel 9:11)

Pokud přírodní katastrofa postihla i vás, jak se s tím můžete vyrovnat? Podívejme se, co je možné udělat, aby její následky byly co nejmenší.