Skip to content

Etɛ Gběkanlin Ta Tɛnwenɔ E Xó Nǔɖexlɛ́mɛ Wemata 13gɔ́ ɔ Ðɔ É ka Nyí?

Etɛ Gběkanlin Ta Tɛnwenɔ E Xó Nǔɖexlɛ́mɛ Wemata 13gɔ́ ɔ Ðɔ É ka Nyí?

Xósin e Biblu na é

 Gběkanlin ta tɛnwenɔ e xó e è ɖɔ ɖò Nǔɖexlɛ́mɛ 13:1 mɛ é nɔte nú tuto toxóɖiɖɔ tɔn gbɛ̀ ɔ tɔn.

  •   É ɖó acɛ, hlɔnhlɔn kpo axɔ́suzinkpo ɖé kpo, b’ɛ xlɛ́ ɖɔ é nyí tuto toxóɖiɖɔ tɔn ɖé.—Nǔɖexlɛ́mɛ 13:2.

  •   É nɔ kpa acɛ dó “akɔta lɛ bǐ kpo togun lɛ bǐ kpo . . . gbè lɛ bǐ kpo tò lɛ bǐ kpo nu,” hǔn, é d’agba tawun hú acɛkpikpa tò ɖé tɔn.—Nǔɖexlɛ́mɛ 13:7.

  •   É cá kan xá wuntun e kanlin ɛnɛ e xó è ɖɔ ɖò nǔɖɔɖ’ayǐ e ɖò Daniyɛli 7:2-8 mɛ lɛ é ɖó lɛ é; nǔ elɔ lɛ ɖò wuntun kanlin lɛ tɔn lɛ mɛ: ɖě cí kpɔ ɖɔhun, ɖě ɖó lɔnmɔ sín afɔ lɛ, ɖě ɖó kinnikinni sín nu, bɔ ɖě ɖó zo wǒ. Kanlin ɖěɖee xó nǔɖɔɖ’ayǐ Daniyɛli tɔn ɖɔ lɛ é nɔte nú axɔ́su taji, alǒ acɛkpikpa ɖěɖee kpa acɛ ɖě jɛ ɖě gudo dó axɔ́suɖuto lɛ nu lɛ é. (Daniyɛli 7:17, 23) Enɛ wu ɔ, gběkanlin e xó Nǔɖexlɛ́mɛ wemata 13gɔ́ ɔ ɖɔ é nɔte nú kplékplé tutoblonunu toxóɖiɖɔ tɔn tɔn ɖé.

  •   É tɔ́n “sín xù mɛ,” enɛ wɛ nyí gbɛtɔ́ wɔbuwɔbu e ɖò adǎn jí bo nyí jɔtɛn acɛkpikpa gbɛtɔ́ tɔn lɛ tɔn é.—Nǔɖexlɛ́mɛ 13:1; Ezayíi 17:12, 13.

  •   Biblu ɖɔ ɖɔ 666 e nyí xixa, alǒ nyikɔ kanlin ɔ tɔn é ɔ, “gbɛtɔ́ sín nyikɔ sín xixa” wɛ. (Nǔɖexlɛ́mɛ 13:17, 18) Xógbe enɛ xlɛ́ ɖɔ kanlin e xó Nǔɖexlɛ́mɛ wemata 13gɔ́ ɔ ɖɔ é ɔ, gbɛ̌ta gbɛtɔ́ lɛ tɔn ɖé wɛ, é nyí gbɛ̌ta yɛ nyanya lɛ alǒ awoví lɛ tɔn ɖé ǎ.

 Akɔta lɛ nɔ wá gbeta ɖokpo ɔ kɔn dó nǔ klewun klewun ɖé lɛ wu, amɔ̌, ye kplé bo kánɖeji bá hɛn acɛkpikpa yetɔn wu, bo nɔ bá na hwíhwɛ́ yeɖée dó acɛkpikpa Axɔ́suɖuto Mawu tɔn tɔn glɔ́ ǎ. (Ðɛhan 2:2) Ye na lɛ́ xò yeɖée lɛ kplé bo na tɔ́n ahwan ahwankpá Mawu tɔn e nu Jezu Klisu ɖè é, amɔ̌, nǔ e mɛ ahwan enɛ na tɔ́n kɔ dó é wɛ nyí ɖɔ è na sú kún dó nú akɔta lɛ.—Nǔɖexlɛ́mɛ 16:14, 16; 19:19, 20.

‘Zo wǒ kpo ta tɛnwe kpo’

 È zán kɛ́n ɖé lɛ ɖò nǔjlɛdonǔwu linu ɖò Biblu mɛ. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, kɛ́n wǒ kpo kɛ́n tɛnwe kpo nɔte nú nǔ e ɖò blebu é. Nǔ taji e d’alɔ bɔ è mɔ nukúnnú jɛ tinmɛ tawun e ‘zo wǒ kpo ta tɛnwe kpo’ e kanlin e xó Nǔɖexlɛ́mɛ wemata 13gɔ́ ɔ ɖɔ é ɖó é mɛ é wɛ nyí “kanlin . . . ɔ sín akpajlɛ.” É nɔte nú kanlin vɔvɔ cɛ́cɛ́ e ɖó ta tɛnwe kpo zo wǒ kpo bɔ è wá ɖɔ xó tɔn ɖò nukɔnmɛ ɖò Nǔɖexlɛ́mɛ mɛ é. (Nǔɖexlɛ́mɛ 13:1, 14, 15; 17:3) Biblu ɖɔ ɖɔ ta tɛnwe kanlin vɔvɔ enɛ tɔn lɛ nɔte nú “axɔ́su tɛnwe,” alǒ acɛkpikpa lɛ.—Nǔɖexlɛ́mɛ 17:9, 10.

 Mɔ̌ ɖokpo ɔ, ta tɛnwe e kanlin e xó Nǔɖexlɛ́mɛ 13:1 ɖɔ é ɖó lɛ é nɔte nú acɛkpikpa tɛnwe: acɛkpikpa nukɔntɔn ɖěɖee kpa acɛ ɖò hwenuxó mɛ, bo nɔ nukɔn bɔ è dóya nú togun Mawu tɔn lɛ é; ye wɛ nyí Ejipu, Asilíi, Babilɔnu, Mɛdi kpo Pɛsi kpo, Glɛki, Hlɔma, kpo Anglo-Amérique kpo. Nú mǐ wá gbeta ɔ kɔn ɖɔ zo wǒ lɛ nɔte nú acɛkpikpa tò lɛ bǐ tɔn, é sixu nyí kpɛví alǒ ɖaxó hǔn, axɔ́sugbakún e ɖò zo ɖokpo ɖokpo ta é xlɛ́ ɖɔ akɔta ɖokpo ɖokpo ɖò acɛ kpa wɛ ɖò táan ɖokpo ɔ mɛ xá acɛkpikpa nukɔntɔn hwe ɔ nu tɔn nɛ.