Etɛ ka Nyí Sɛ́n Mawu Tɔn Wǒ Lɛ?
Xósin e Biblu na é
Sɛ́n Wǒ lɛ wɛ nyí sɛ́n ɖěɖee Mawu na akɔta Izlayɛli hwexónu tɔn lɛ é. Sɛ́n enɛ lɛ wɛ è nɔ lɛ́ ylɔ́ ɖɔ Xó Wǒ lɛ, lilɛdógbeɖevomɛ tlɔlɔ xógbe Ebléegbe tɔn ʽasèrèth haddevarim wɛ ye nyí. Xógbe enɛ tɔ́n azɔn atɔn ɖò Pɛntateki (Torah) e nyí wema Biblu tɔn atɔ́ɔ́n nukɔntɔn lɛ é mɛ. (Tíntɔ́n 34:28; Sɛ́nflínmɛ 4:13; 10:4) Xógbe Glɛkigbe tɔn e é sɔgbe xá é wɛ nyí déka (wǒ) logous (xó), bɔ xógbe “Décalogue” ɔ wá gosin enɛ mɛ.
Mawu wlan Sɛ́n Wǒ lɛ dó awinnyatɛ we jí, bo sɔ́ ye nú gbeyiɖɔ Mɔyizi ɖò Sinayíi só ɔ jí. (Tíntɔ́n 24:12-18) È slɛ́ Sɛ́n Wǒ lɛ ɖò Tíntɔ́n 20:1-17 kpo Sɛ́nflínmɛ 5:6-21 kpo mɛ.
Sɛ́n Wǒ e è slɛ́ lɛ é
Sɛn Jehovah Mawu ɖokponɔ.—Tíntɔ́n 20:3.
Ma sɛn vodun ó.—Tíntɔ́n 20:4-6.
Ma ylɔ́ nyikɔ Mawu towe tɔn dó wuvɔ̌ ó.—Tíntɔ́n 20:7.
Ma wɔn gbɔjɛzán ɔ ó.—Tíntɔ́n 20:8-11.
Sí mɛjitɔ́ towe lɛ.—Tíntɔ́n 20:12.
Ma hu mɛ ó.—Tíntɔ́n 20:13.
Ma lɛ̀ aga ó.—Tíntɔ́n 20:14.
Ma ja ajo ó.—Tíntɔ́n 20:15.
Ma ɖekúnnu agɔ ó.—Tíntɔ́n 20:16.
Ma jló mɛ nú ó.—Tíntɔ́n 20:17.
Etɛwu lee è slɛ́ Sɛ́n Wǒ lɛ gbɔn é ka gbɔn vovo?
Biblu sɔ́ kɛ́n ɖé lě nú sɛ́n lɛ ɖokpo ɖokpo ǎ. Enɛ wu ɔ, linlin lɛ gbɔn vovo dó lee è ɖó na tò sɛ́n lɛ gbɔn é wu. Lee è nɔ slɛ́ sɛ́n enɛ lɛ gbɔn ɖò kpaa mɛ é wɛ ɖò aga. É ɖò mɔ̌ có, mɛ ɖé lɛ slɛ́ sɛ́n wǒ lɛ ɖò alɔkpa vovo mɛ. Vogbingbɔn lɛ kúnkplá sɛ́n nukɔntɔn ɔ, wegɔ́ ɔ, kpo gudo tɔn ɔ kpo. a
Linlin tɛ wu è ka sɔnǔ nú Sɛ́n Wǒ lɛ?
Sɛ́n Wǒ lɛ ɖò Mɔyizisɛ́n ɔ mɛ. Sɛ́n 600 jɛji wɛ ɖò sɛ́nwema enɛ mɛ, bo nyí akɔ e Mawu jɛ xá Izlayɛli hwexónu tɔn é. (Tíntɔ́n 34:27) Mawu d’akpá nú togun Izlayɛli tɔn ɖɔ enyi ye setónú nú Mɔyizisɛ́n ɔ ɔ, nǔ na nyɔ́ nú ye. (Sɛ́nflínmɛ 28:1-14) Amɔ̌, linlin taji e wu è sɔnǔ nú sɛ́n ɔ é wɛ nyí ɖɔ é na zɔ́n bɔ Izlayɛli-ví lɛ na ɖò gbesisɔmɛ nú wiwǎ Mɛsiya, alǒ Klisu e sín akpá è dó é tɔn.—Galatinu lɛ 3:24.
Klisanwun lɛ ɖó na nyi Sɛ́n Wǒ lɛ wɛ à?
Eǒ. Akɔta Izlayɛli hwexónu tɔn tɔn wɛ Mawu na sɛ́n tɔn kaka jɛ Sɛ́n Wǒ lɛ jí tlɔlɔ. (Sɛ́nflínmɛ 5:2, 3; Ðɛhan 147:19, 20) Klisanwun lɛ sɔ́ ɖò Mɔyizisɛ́n ɔ kannu ǎ, mɔ̌ jɛn Klisanwun Jwifu lɛ ma sɔ́ ɖò “sɛ́n ɔ sín acɛ mɛ” ǎ é nɛ. (Hlɔmanu lɛ 7:6) b È ko sɔ́ “Klisu sín sɛ́n ɔ” dó ɖyɔ Mɔyizisɛ́n ɔ na. Klisu sín sɛ́n ɔ mɛ wɛ nǔ e é byɔ ahwanvu tɔn lɛ ɖɔ ye ni wà é bǐ ɖè.—Galatinu lɛ 6:2; Matie 28:19, 20.
Sɛ́n Wǒ lɛ ka kpò ɖò taji égbé à?
Ganji. Ðó Sɛ́n Wǒ lɛ ɖè linlin Mawu tɔn xlɛ́, bɔ ye kplɔnkplɔn sixu hɛn lè wá nú mǐ. (2 Timɔtée 3:16, 17) Nǔgbododó ɖejid’ewu ɖěɖee ma na kposájí kpɔ́n gbeɖé ǎ lɛ é jí wɛ Sɛ́n Wǒ lɛ jinjɔn. (Ðɛhan 111:7, 8) Nǔgbo ɔ, nǔgbododó enɛ lɛ gegě jí wɛ nǔkplɔnmɛ ɖěɖee ɖò Alɛnuwema yɔyɔ̌ ɔ mɛ lɛ é jinjɔn.—Kpɔ́n “ Nǔgbododó ɖěɖee ɖò Sɛ́n Wǒ lɛ mɛ bɔ è lɛ́ mɔ ɖò Alɛnuwema Yɔyɔ̌ ɔ mɛ lɛ é.”
Jezu kplɔ́n mɛ ɖɔ Mɔyizisɛ́n ɔ blebu kaka jɛ Sɛ́n Wǒ lɛ jí jinjɔn gbeɖiɖe taji we jí. É ɖɔ: “‘A na yí wǎn nú Aklunɔ Mawu towe kpodo ayi towe bǐ kpo, kpodo lindɔ̌n towe bǐ kpo, kpodo linlin towe bǐ kpo.’ Sɛ́n ɖaxó e jɛ nukɔn nú sɛ́n lɛ bǐ ɔ nɛ. Sɛ́n wegɔ́ ɔ e bɔ d’ewu, bo ɖi nukɔntɔn ɔ ɖíe: ‘A na yí wǎn nú nɔzo towe hwiɖesu ɖɔhun.’ Sɛ́n we enɛ lɛ jí wɛ Mɔyizi Sɛ́n lɛ bǐ, kpodo nǔkplɔnmɛ gbeyiɖɔ Mawu tɔn lɛ tɔn bǐ kpo jinjɔn.” (Matie 22:34-40) Nǔgbo wɛ ɖɔ é kún byɔ dandan ɖɔ Klisanwun lɛ ni nyi Mɔyizisɛ́n ɔ ó, amɔ̌, è ɖegbe nú ye ɖɔ ye ni yí wǎn nú Mawu kpo nɔzo yetɔn lɛ kpo.—Jaan 13:34; 1 Jaan 4:20, 21.
Nǔgbododó ɖěɖee ɖò Sɛ́n Wǒ lɛ mɛ bɔ è lɛ́ mɔ ɖò Alɛnuwema Yɔyɔ̌ ɔ mɛ lɛ é
Nǔgbododó |
Alɔdlɛndónǔ Alɛnuwema Yɔyɔ̌ ɔ Tɔn Lɛ |
---|---|
Sɛn Jehovah Mawu ɖokponɔ |
Nǔɖexlɛ́mɛ 22:8, 9 |
Ma sɛn vodun ó |
|
Ðǒ sísí nú nyikɔ Mawu tɔn |
|
Nɔ sɛn Mawu ɖò gbesisɔmɛ |
Eblée lɛ 10:24, 25 |
Sí mɛjitɔ́ towe lɛ |
|
Ma hu mɛ ó |
|
Ma lɛ̀ aga ó |
Eblée lɛ 13:4 |
Ma ja ajo ó |
|
Ma ɖekúnnu agɔ ó |
|
Ma jló mɛ nú ó |
a Jwifu hwexónu tɔn lɛ tò nǔ e ɖò Tíntɔ́n mɛ lɛ é bɔ ‘Tíntɔ́n wemata 20 wemafɔ 2 nyí “xó” nukɔntɔn ɔ, bɔ wemafɔ 3-6 sín xokplé nyí wegɔ́ ɔ.’ (The Jewish Encyclopedia) Ðò alɔ ɖevo mɛ ɔ, sinsɛnnɔ Katolika lɛ ɖɔ ɖɔ Tíntɔ́n wemata 20 wemafɔ 1-6 nyí sɛ́n ɖokpo. Hǔn, gbeta e ɖɔ ɖɔ è ma ylɔ́ nyikɔ Mawu tɔn dó wuvɔ̌ ó é wá huzu wegɔ́ ɔ. Bonu sɛ́n lɛ sín kɛ́n na sɔgbe ɔ, ye má gbeta gudo tɔn e ɖɔ ɖɔ è ma jló mɛ nú ó é dó sɛ́n we jí.
b Hlɔmanu lɛ 7:7 zán sɛ́n wǒgɔ́ ɔ dó na kpɔ́ndéwú “Sɛ́n ɔ” tɔn na, bo ɖexlɛ́ ɖɔ Sɛ́n Wǒ lɛ ɖò Mɔyizisɛ́n ɔ mɛ.