Yì xósɔ́ lɛ ji

Yì todóhwinnu xósɔ́ lɛ tɔn ji

Nuvikun otɔ́n tɔn lɛ dóglɛ tawun. É ɖó nuɖɔnamɛ he to titoji lɛ xe nɔ ɖɔ nue e na wà lɛ ná ɛn. É sɔ́ nɔ ɖó nuɖɔnamɛ lɛ xe nɔ to nugonu etɔn lɛ, nɔ sɛtɛnna yé bo nɔ hɛn yé kpɔ́nte, ná onǔ exe lɛkpó wɛ nuvikun lɔ lɛ ɖó hudó etɔn nadó togbɛ̀.

Nǔxe Nutogbɛ̀ lɛ Kplɔ́n Mǐ

Nǔxe Nutogbɛ̀ lɛ Kplɔ́n Mǐ

Nutogbɛ̀ lɛ nɔ hwɛ́n, nɔ sɛtɛn bo nɔ gbàkún. Nutogbɛ̀ lɛ wɛ zɔ́n bɔ ogbɛ̀ lɔ mɛ dó nyɔhwǎnkpɛ tawun. Mǐ ko sɔ́ wá nyɔ́ nususu tawun gandó yé go to ojlɛ̌ mǐtɔn mɛ. Etɛ́wɛ nutogbɛ̀ lɛ kplɔ́n mǐ gandó lěxe ogbɛ̀ wá aimɛ ɖó go? Lɛnnukpɔ́ndó kunnuɖenu xe bɔdego lɛ jí.

Nutogbɛ̀ lɛ nyí didá. Nuvikun susugégé wɛ to nutogbɛ̀ ɖokpóɖokpó mɛ. Tayiɖi azɔ́nwatɔ azɔ́nxwé ɖé tɔn lɛ, nuvikun exelɛ nɔ wazɔ́n xe gɛdɛ tawun lɛ ná nutogbɛ̀ lɔ lɛ nidó nɔgbɛ̀ bosɔ gbàkún. Ðiblanyi nutogbɛ̀ lɛkpó wɛ é to mɔ ná. Lɛnnukpɔ́ndó otɔ́n xe yè dó nɔ ɖà akla jí. Nuvikun kpɛvi tawun ɖé wɛ. Yijlɛdó nuvikun gbɛtɔvi tɔn go, nuvikun otɔ́n tɔn gán tayiɖi nutata ɖé. Amɔ́, é dóglɛ tawun. É ɖó nuɖɔnamɛ xe to titoji lɛ xe nɔ ɖɔ nue é ná wà lɛ ná ɛn. É sɔ́ nɔ ɖó nuɖɔnamɛ lɛ xe nɔ to nugonu etɔn lɛ, nɔ sɛtɛnna yé bo nɔ hɛn yé kpɔ́nte. Adà exe lɛkpó wɛ nuvikun lɔ lɛ ɖó hudó etɔn nadó togbɛ̀. Enyí yè dó otɔ́n núɖùɖù ɖé mɛ, nuvikun otɔ́n lɔ tɔn lɛ nɔ bɛ́ azɔ̌n bɔ núɖùɖù lɔ nɔ fɔ́n. Amɔ́, enyí otɔ́n lɔ ma ko yì núɖùɖù ɖé mɛ, é ma gán wà nuɖekpókpé.

É ko dɛn din bɔ wenywɛtɔ lɛ to dódinnanu bayi dó nuvikun otɔ́n tɔn lɛ jí, ná yé jlo ná mɔnukúnnujɛ lěxe nuvikun gbɛtɔvi tɔn lɛ nɔ wazɔ́n ɖó mɛ ganji. Cógan, yé ma ko mɔdóna nususu. Wenywɛtɔ Ross King xe nɔ kplɔ́nnumɛ to wexɔmɛ alavɔ tɔn Chalmers University of Technology to Suède ɖɔmɔ: “Mǐ ma ko ɖó dódinnanutɔ xe kpé nadó bayi dódinnanu xe ná zɔ́n bɔ mǐ nadó mɔnukúnnujɛ lěxe otɔ́n tata nɔ wazɔ́n ɖó mɛ.”

Etɛ́wɛ a lɛn? Enyí yè kpɔ́n lěxe nuvikun otɔ́n tɔn tata dóglɛ sɔ́, be é wá aimɛ ná eɖe wɛ ya? Kavǐ mɛɖé wɛ bayi i?

Nutogbɛ̀ ɖé janwɛ gán ji nutogbɛ̀ ɖevo. Nuvikun guɖuɖu tɔn xe yè nɔ ylɔɖɔ ADN bɛ́ nuvikun flinflin xe nɔ nyí nucléotide lɛ hɛn. Nuvikun flinflin mɔnkɔ liva 3 linlán wɛ to nuvikun gbɛtɔvi tɔn ɖokpóɖokpó mɛ. Nuvikun flinflin exelɛ nyí awuwlena to alixo ɖé mɛ bɔ agbasa mǐtɔn gán wazɔ́n ná mǐ nidó tindó onǔ dójó lɛ to lanmɛ.

Wenywɛtɔ lɛ ɖɔ ɖɔ é ná vɛawu nadó mɔ ADN enyí yè tlɛ tɛnkpɔ́n hwla liva susu nadó xò nuvikun flinflin (nucléotides) lɛ dókpɔ́. É ma nyɔbasí bɔ oxó fó.

Dodinnanutɔ lɛ ma ko ɖé nuɖé tɔ́n xe dóxya ɖɔ nue ma ɖó gbɔfufu gán jí nue ɖó gbɔfufu.

Gbɛ́tɔvi lɛ gbɔnvo kpéte ná nutogbɛ̀ xe kpò lɛkpó. Gbɛ́tɔvi lɛ kɛ́ɖɛ́ wɛ tindó nugokpíkpé xe nɔ zɔ́n bɔ yé gán ɖǔvivi ogbɛ̀ tɔn ganji. Yé gán nɔ wà anazɔ́n, yé gán nɔ wanu dókpɔ́ xɛ́ oɖe awetɔ, bosɔ ɖɔ nǔxe yé to linlɛn gandó mɛɖévo lɛ go. Yé gán ɖɔ́ nulɛ kpɔ́n, sewán, sènú, mɔnú, bo ɖoayi sinmɛ voovo lɛ go. Yé gán sɔ́ basí tito ná osɔ bo dindóna nuewutu yé ɖó to gbɛ̀mɛ.

Etɛ́wɛ a lɛn? Be mǐ jɔ kpó nugokpíkpé exelɛ kpó, ná mǐ ɖó hudó yětɔn nadó nɔgbɛ̀ bo gbàkún wutu wɛ ya? Kavǐ é dóxya ɖɔ Mɛdatɔ owǎnyinɔ ɖé wɛ dá mǐ kpó nugokpíkpé enɛlɛ kpó?