Yì hosọ lẹ ji

Yì todowhinnu hosọ lẹ tọn ji

Nuvẹun—Nuhahun de Lẹdo Aihọn Pé

Nuvẹun—Nuhahun de Lẹdo Aihọn Pé

HOSỌ HE JẸNUKỌN: AIHỌN HE MẸ NUVẸUN MA NA TIN TE—WHETẸNU?

Nuvẹun—Nuhahun de Lẹdo Aihọn Pé

JONATHAN he yin Corée-nu bo to Amelika yin wangbẹna to ovu whenu etọn, na akọ̀ he mẹ e wá sọn wutu. To whenue e whẹ́n, e sẹtẹn yì fidevo, na e lẹndọ yè ma na pọ́n do nukunmẹ emitọn kavi akọ̀ he mẹ emi wá sọn go bo yinuwa hẹ emi to aliho agọ̀ mẹ to finẹ. Jonathan lẹzun doto to tòdaho agewaji Alaska tọn de mẹ to États-Unis, podọ nukunmẹ etọn di susu awutunọ he go e nọ penukundo to finẹ lẹ tọn. E lẹndọ eyin avivọ sinsinyẹn he to lẹdo enẹ mẹ tlẹ doyana emi, emi ma nasọ jiya wangbẹna akọ̀ tọn ba.

Ṣigba, todido etọn lẹpo busẹ to whenue e to nukunpedo yọnnu he tindo owhe 25 de go. To whenue yọnnu enẹ he ba ede mẹ pò bo to kúdonu wá fọ́n bo mọ nukunmẹ Jonathan tọn, e jẹ danú dọna ẹn ji, na sọn ovu whenu gbọ́n wẹ e ko gbẹwanna Corée-nu lẹ. Nuyiwahẹmẹ agọ̀ enẹ nọ flin Jonathan dọ mahopọnna fidepope he e na yì kavi vivẹnu depope he e na do nado yin alọkẹyi to mẹhe ṣẹnṣẹn e te lẹ, e ma na gọ̀n ma pehẹ nuvẹun.

Nuhe jọ do Jonathan go do nugbo he blawu taun de hia. Akọ̀ ṣinṣinyan ma hán to fide. Na taun tọn, fidepope he gbẹtọ te, jijọ enẹ nọ tin janwẹ.

Nuvẹun kavi akọ̀ ṣinṣinyan gbayipe taun dile etlẹ yindọ suhugan gbẹtọ lẹ tọn wẹ kẹalọyi dọ jijọ enẹ ma sọgbe. Ṣigba, naegbọn jijọ enẹ he gbẹtọ lẹ gbẹwanna taun do gbayipe sọmọ? Nugbo lọ wẹ yindọ, mẹsusu he gbẹwanna walọ enẹ ma nọ doayi e go dọ yelọsu tindo awugbopo enẹ. Be enẹ ma gando hiẹ lọsu go vlavo nẹ?

WHẸHO LỌ GANDO GOWE

Vlavo mí yọnẹn dọ mí tindo nuvẹun kavi lala, nuhe họnwun wẹ yindọ e ma nọ bọawu nado yọnẹn eyin mí tindo nuvẹun jẹ obá de mẹ to ahun mítọn mẹ. Biblu do nuhewutu e do nọ yinmọ hia dọmọ: “Ayiha [kavi ahun] yin oklenọ hugan onú lẹpo.” (Jelemia 17:9) Enẹwutu, mí sọgan to míde klọ bo lẹndọ mẹlẹpo wẹ mí yiwanna. Kavi mí sọgan nọ tẹkudeji dọ mí tindo whẹwhinwhẹ́n dagbe ma nado kẹalọyi akọ̀ tangan delẹ.

Nado mọ lehe e sọgan vẹawu sọ nado yọnẹn eyin mí tindo nuvẹun jẹ obá de mẹ to ahun mítọn mẹ, mì gbọ mí ni pọ́n apajlẹ ehe: Mí ni dọ dọ hiẹ kẹdẹ to zọnlinzin to aliho he dozinvlu de ji. Sunnu glegbenu awe he a ma mọ pọ́n delẹ to dindọnsẹpọ we bọ e taidi dọ dopo to yé mẹ hẹn nude do alọmẹ.

Be a na jẹ linlẹn ji dọ sunnu enẹlẹ jlo na wadanu do we wẹ ya? Nugbo wẹ dọ adán he ko gbò we wayi lẹ sọgan zọ́n bọ a na lẹndọ emi dona to aṣeji. Ṣigba, be adán he ko gbò we lẹ dohia nugbonugbo dọ sunnu awe enẹlẹ yin danuwatọ ya? Gblọndo towe na kanbiọ enẹlẹ sọgan do nuhe to ahun towe mẹ hia. Humọ, gblọndo towe sọgan dohia eyin nuvẹun ko jẹ awusọhia ji to nuyiwa towe delẹ mẹ.

Nado dọ hójọhó, mímẹpo wẹ na yigbe dọ to aliho de kavi devo mẹ, mí tindo nuvẹun jẹ obá de mẹ to ahun mítọn mẹ. Biblu lọsu tlẹ donù nuvẹun wunmẹ he gbayipe taun de go dọmọ: “Gbẹtọ nọ to awusọhia gbonu go tọn dali pọ́n.” (1 Samuẹli 16:7) Na mímẹpo wẹ tindo jijọ ylankan enẹ he nọ saba hẹnnugble wutu, be e yọnbasi dọ mí ni duto e ji kavi de e sẹ̀ sọn gbẹzan mítọn mẹ ya? Podọ, be nuvẹun na wá busẹ mlẹnmlẹn to gbèdopo ya?

[Apotin to weda 3]

NUVẸUN TO AWÀ VOOVO LẸ JI

Canada: “Mahopọnna vivẹnudido lọ nado kọ̀n akọ̀ voovo [he tin to otò lọ mẹ] lẹ dopọ gọna osẹ́n po tito susu he yin didoai nado basi hihọ́na jlọjẹ akọ̀ voovo lọ lẹ tọn po, akọ̀ ṣinṣinyan gbẹ́ pò to aliglọnnamẹnu daho de yin na jlọjẹ gbẹtọvi lẹ tọn.”—Linlin kleun he Amnesty International basi gando Canada go to 2012.

Europe: “Europe-nu 48 to kanweko ji wẹ yise dọ vivẹnu nujọnu tọn de ma to yinyin dido nado de akọ̀ ṣinṣinyan sẹ̀ sọn otò yetọn mẹ.”—Owe lọ Intolerance, Prejudice and Discrimination: A European Report, 2011.

Aflika: “Yọnnu lẹ titafú po danuwiwa do yé go po gbẹ́ gbayipe taun to otò susu mẹ.”—Owe lọ Amnesty International Report 2012.

Népal: “Dalits lẹ (mẹhe yè nọ pọnhlan di “gbẹ́donọ lẹ” to otò Hindu lẹ mẹ) nọ yin nuyiwa hẹ to aliho agọ̀ mẹ, titengbe to whẹho akuẹ tọn po nuwiwa pọmẹ tọn lẹ po mẹ, podọ yè sọ nọ pọ́n yé hlan taidi mẹhe ma hunnukun.”—Owe lọ Human Rights Watch World Report, 2012.

Whèzẹtẹn-Waji Europe Tọn: “Mẹhe nọ lẹzun alọnugbọvi to tògodo lẹ po mẹhe nọ pehẹ nuvẹun to otò yetọn titi mẹ lẹ po, gọna Gitan-nu Whèzẹtẹn-waji Europe tọn lẹ yin nuhahun de he ji tonudọtọ depope ma nọ jlo na kẹnù do.”—The Economist, 4 septembre 2010.

[Apotin to weda 4]

ETẸWẸ NỌ YIN NUVẸUN?

E nọ vẹawuna dodinnanutọ lẹ nado basi zẹẹmẹ nuvẹun tọn. Delẹ to yé mẹ nọ basi zẹẹmẹ etọn taidi “pọndohlan kavi numọtolanmẹ agọ̀ tintindo gando mẹde go, na akọ̀ etọn wutu.” Dodinnanutọ devo lẹ nọ dọ dọ yè nọ “tindo nuvẹun na akọ̀ de” titengbe eyin “yè ma yọ́n [akọ̀ lọ] ganji.” Do glido, yè nọ tindo nuvẹun na mẹde vlavo na akọ̀ he mẹ e wá sọn, e klo kavi yin omẹ tlẹ́lẹ, yin yọnnu kavi sunnu, ogbè he e nọ do, sinsẹ̀n he mẹ e te, kavi nudevo depope he e yí do gbọnvo.

[Yẹdide to weda 4]

Etẹwẹ a na lẹn eyin a wá mọ dewe to ninọmẹ ehe nkọ mẹ?