Skip to content

Skip to table of contents

IKPƐYI ƐLĀ Ō KLƆCƐ ƆMƐ 45

Ɛgɛnɛ Ujehofa Gē Ta Alɔ Abɔ Ku Alɔ Yuklɔ Ku Ɔna Ō Ta A

Ɛgɛnɛ Ujehofa Gē Ta Alɔ Abɔ Ku Alɔ Yuklɔ Ku Ɔna Ō Ta A

“É géē jé ka ɔ̄comɛ́ɛbɛ ɔ́ɔ tɛtɛ le yɔ̄ ipú aá ɛɛ́.”—ISÍK. 2:5.

IJÉ ƆMƐ 67 “Bi Olɛhɔ A Tɔɔna”

ƆDĀ NƐ ALƆ GÁĀ NWU A a

1. Ɔdi nɛ alɔ cika ō leyice a, ɔdi nɛ alɔ kē cika ō jé kpɔcii a?

 ABƆ alɔ yɔ i yuklɔ ku ɔna ō ta ku alɔ a, alɔ cika ō leyice ku ācɛ ōhī géē ya alɔ ŋmo. O ya ŋmo nyā kē lɔfu bɔbi fiyɛ ɛcɔbu gla. (Udán. 11:44; 2 Utím. 3:12; Mafú 16:21) Amáŋ, alɔ jé kpɔcii ka Ujehofa géē je otabɔ nɛ alɔ cɛgbá a lɛ alɔ. Ɔdiya a? Ohigbu ka Ujehofa humayi ta ācɛ ɔlɛ nu abɔ kéē ya ɔdā nɛ ó da uwa kéē ya a, ɛgɛ duuma nɛ ɔdā ɔɔma kóō lɔnɔ lɛ a. O ya ɛɛ ku alɔ má ocabɔ mafu ku ɛnyā a, alɔ kɛla lɛyikwu aɔdā ōhī nōo ya da Isikɛlu nōo wɛ ɔcomɛɛbɛ, nōo tɔɔna lɛ ācɛ Ujiyu néē kpo ɔfiyɛ gā ajɛ Ubabilɔn a.

2. Ɛgɛnyá nɛ Ujehofa ka ācɛ nɛ Isikɛlu gē tɔɔna lɛ uwa a lɛ a, ɔdi nɛ alɔ kē gáā kɛla lɛyikwu ɔ ipu ikpɛyi ɛlā nyā a? (Isíkɛ̄lu 2:3-6)

2 Ɛdɔ ācɛ nyá nɛ Isikɛlu tɔɔna lɛ uwa a? Ujehofa ka é wɛ ācɛ nōó gē “pó ahɔ̄” ŋ klla gē “yā īkpɛ̄yí olɔfú.” É gē ya ɔcɛ agbe bɛɛka uje klla bɔbi bɛɛka ɛna ō cɛ ɔcɛ a. Ɛnyā ya ɛɛ nɛ Ujehofa da Isikɛlu igbalɛwa kahinii: “Á híī yúufi uwā ŋ́!” (Jé Isíkɛ̄lu 2:3-6.) Isikɛlu lɔfu yuklɔ ku ɔna ō ta ku nu gla, ohigbu ka (1) Ujehofa tu ɔ ɛhɔ a, (2) Alelekwu Ihɔ ku Ɔwɔico lɛ ɔfu tu ɔ iyē, (3) ɛlā ku Ɔwɔico klla ya ku ɔtu okpoce ku nu kóō lɔfu. Ɛgɛnyá nɛ aɔdā ɛta nyā ta Isikɛlu abɔ a? Ɛgɛnyá néē kē i ta alɔ abɔ icɛ a?

UJEHOFA TU ISIKƐLU ƐHƆ A

3. Ɛlā nyá géē yɛ i lɔfu tu Isikɛlu iyē a, ɛgɛnyá nɛ Ujehofa kē cɛ lɛ ɔ jé kpɔcii ka ó géē yɔ i ta ɔ abɔ a?

3 Ujehofa da Isikɛlu kahinii: “N gē tū uwɔ ɛhɔ̄.” (Isík. 2:3, 4) Ó lɛ aafu ŋ, aɛlā nyā lɔfu tu Isikɛlu iyē. Ohigbu ɔdi? Ohigbu ka Isikɛlu lɔfu bla ku Ujehofa da Umosisi mla Ayisaya ɛlā ekponu nyā, eko nɛ ó fu uwa kéē wɛ acomɛɛbɛ ku nu a. (Oyɛb. 3:10; Ayis. 6:8) Isikɛlu klla jé ɛgɛ nɛ Ujehofa ta acomɛɛbɛ ɛpa nyā abɔ, kéē lɔfu yuklɔ olɔnɔ nɛ ó je lɛ uwa a. Ohigbu ɛnyā, abɔ Ujehofa da Isikɛlu igbo ɛpa kahinii: “N gē tū uwɔ ɛhɔ̄” a, ɔcomɛɛbɛ nyā lɛ ɔdā okpɔcii nōo ya nɛ ó cika ō kpɔtuce ku Ujehofa géē ta ɔ abɔ. Ɔdā ɔhá kpɔ, Isikɛlu ta ɔkpá igbalɛwa kahinii: “Óndú ā lɛ ɛlā ka gā um.” (Isík. 3:16; 6:1) Ó lɛ aafu ŋ, Isikɛlu jé kpɔcii ka Ujehofa tu ɔ ɛhɔ a. Adā ku Isikɛlu wɛ ɔcogwɛɛya. Á jé ŋ, ó lɔfu nwu Isikɛlu ka Ujehofa gē da acomɛɛbɛ ku nu eko doodu ka ó géē yɔ i ta uwa abɔ. Ocabɔ mafu, Ujehofa da Ayisiki, Ujekɔpu mla Ujɛrɛmiya kahinii: “N yɔ̄ pī uwɔ.”—Ohút. 26:24; 28:15; Ujɛr. 1:8.

4. Ɛlā ō ta ɔtu kwu ɔtu nyá lɛ ɔfu tu Isikɛlu iyē a?

4 Ɔdi nɛ ɛyinɛhi ku ācɛ Isrɛlu a ya, eko nēé po olɛhɔ ku Isikɛlu a? Ujehofa kahinii: “Ācɛ kú Ísrɛ̄lu a í gáā jāhɔ̄ ga uwɔ ŋ́, ohígbū ka é tútū ō jāhɔ̄ gā um ŋ́ dúú.” (Isík 3:7) Abɔ ācɛ a ta ɛlā ku Isikɛlu a, Ujehofa néē yɔ i ta ɛlā ku nu bɔ a. Ɛlā ɔɔma cɛ lɛ Isikɛlu le jé kpɔcii ku naana nɛ ācɛ a ta ɛlā ku nu a, ɔɔma i mafu ka ó yuklɔ ku ɔcomɛɛbɛ ku nu ɔwɛ obɔbi ŋ. Ujehofa klla da Isikɛlu ka eko duuma nɛ olɛhɔ ku ɛpɔ ō ka nɛ ó tɔɔna a le ya jila, ācɛ a géē wa i “jé ka ɔ̄comɛ́ɛbɛ ɔ́ɔ tɛtɛ le yɔ̄ ipú aá ɛɛ́.” (Isík 2:5; 33:33) Ó lɛ aafu ŋ, aɛlā ō ta ɔtu kwu ɔtu nyā je ɔfu iyē nɛ Isikɛlu cɛgbá a lɛ ɔ, o ya ɛɛ kóō lɔfu yuklɔ ku ɔna ō ta ku nu jaa gā oŋmɛyi.

UJEHOFA GĒ TU ALƆ ƐHƆ ICƐ

Bɛɛka Isikɛlu a, é lɔfu miya alɔ owe klla ya alɔ ŋmo, amáŋ alɔ jé ka Ujehofa yɔ mla alɔ (Má ogwotu ɔmɛ 5-6)

5. Ɔdi nɛ ɔkpá ku Ayisáya 44:8 ka ka ó gē ya ku alɔ lɛ ɔtu a?

5 Icɛ, alɔ a gē lɛ ɔtu ohigbu ku alɔ jé ka Ujehofa tu alɔ ɛhɔ ku alɔ nyɔ i tɔɔna a. Ó gē lɛ ojilima ce alɔ ŋma lɛ ō hi alɔ ka “aíjáalí” ku nu. (Ayis. 43:10) Ɛnyā wɛ ɛnɛɛnɛ ɛga i bi o! Ɛgɛ nɛ Ujehofa da Isikɛlu kahinii: “Á híī yúufi uwā ŋ́” ma, ɛgɔɔma duu Ujehofa gē da alɔ kahinii: “Aá yúúfi ɛ́ nɛ̄ ɔtū gē hɛ́ aá ko ŋ́.” Ɔdiya nɛ alɔ i cika ō yuufi ācɛ nōo gē ya alɔ ŋmo ŋ ma? Ohigbu ku bɛɛka Isikɛlu a, Ujehofa tu alɔ ɛhɔ a, ó kē yɔ igbihi alɔ.— Ayisáya 44:8.

6. (a) Ɛgɛnyá nɛ Ujehofa ka ka anuɔ géē yɔ i ta alɔ abɔ a? (b) Ɔdi wɛ ɔdā nōo gē ta alɔ ɔtu kwu ɔtu a?

6 Ujehofa cokonu ka ó géē ta alɔ abɔ. Ocabɔ mafu, gbɔbu ɛɛ ku Ujehofa kóō kahinii: “Aá kē wɛ ijáalí kú um á,” ó kahinii: “Eko nɛ̄ a yɔ̄ ī bū ipú itekwú nɛ̄hi ā, n géē yɔ̄ pi uwɔ. Ísu ā í gáā fíyɛ́ uwɔ abɔ̄ klla je uwɔ bí glá ŋ́. Eko nɛ̄ a yɔ̄ ī yāwu bū ɔtāhɛ̄ ɔlá náaná, ɔlá ā í gáā yi uwɔ ŋ́. Ɛ́ɛ́ nɛ̄ ígblɛ́nyī ɔlá ā gē yá uwɔ ɔdā dúúmā ŋ́.” (Ayis. 43:2) Abɔɔ alɔ gē tɔɔna a, ekoohi, alɔ gē má unwalu nōo gē lɛbɛɛka isu nōo i je ɔcɛ bi a, alɔ klla gē má ojama nɛhi nōo gē lɛbɛɛka ɔla a. Naana kpɔ a, Ujehofa géē yɔ i ta alɔ abɔ ku alɔ gɔbu yɔ i tɔɔna. (Ayis. 41:13) Ācɛ alɛwa icɛ gē ta ɛlā ku alɔ ɛgɛ nɛ ācɛ ya eko ku Isikɛlu a. Amáŋ, ó wɛ ohigbu ku alɔ i yɔ i tɔɔna lɔhi ŋ ma ya ɛɛ néē gē ya lɛ a nóó. Alɔ gē lɛ ɔtu ō tu kwu ɔtu, ohigbu ku alɔ jé ka ɔtu gē he Ujehofa, ɔdaŋ ku alɔ gɔbu yɔ i tɔɔna ɛlā ku nu kpɔ. Ɔyikpo Upɔlu ka kahinii: “Ɔwɔicō géē cíla ɔnyɔɔnyɛ . . . ulé ɛ́gɛ́nɛ̄ úklɔ́ kú nū lɛ ā.” (1 Ukɔ́r. 3:8; 4:1, 2) Ɔyinɛ alɔ nɔnya éyi nōo humayi gbɔbu ɔna ta gboji gboji ɛ ma kahinii: “Ó gē je eeye gā um ō jé ka Ujehofa géē cila alɔ ule ku uklɔ nɛ alɔ i ya a.”

ALELEKWU IHƆ KU ƆWƆICO JE ƆFU IYE NƐ ISIKƐLU CƐGBÁ A LƐ Ɔ

Ipu ɛbɛ nɛ Isikɛlu má a, ó má ugbɔnya ku Ujehofa ɔkpanco, ɛnyā ya ku ɔtu okpoce ku nu kóō le lɔfu fiyɛ ka Ujehofa géē ta ɔ abɔ lɛ uklɔ ku ɔna ō ta ku nu ya gā ajaajɛ (Má ogwotu ɔmɛ 7)

7. Eko duuma nɛ Isikɛlu gbɛla tu ɛbɛ nɛ ó má a, ɛgɛnyá nɛ ɔtu lɔfu ya ɔ a? (Má ifoto nōo yɔ iyɔbu ku Ɔda Ō Gbaajɛ nyā a.)

7 Isikɛlu má ɛgɛ nɛ Alelekwu Ihɔ ku Ɔwɔico lɔfu nɛhi lɛ a. Ɔdā nɛ Isikɛlu má ipu ɛbɛ a ta ɔ abɔ kóō wa i jé, ka Alelekwu Ihɔ gē je otabɔ lɛ Alelekwu Otɛhɔ ku Ɔwɔico nōo lɛ ɔfu nɛhi a. Ka anu klla gē ya ku aka ku ugbɔnya a kóō yɔ i yɛ gā ɛga doodu a. (Isík 1:20, 21) Ɔdi nɛ Isikɛlu ya abɔ ó lɛ ɛnyā má a? Ó lɛ ɔdā nɛ ó ya a ta taajɛ. “Eko nɛ̄ n lɛ ɔ́ má ā, n má gwutá ajɛ kwú eyī í pīya klá ajɛ.” Ɔdā nɛ Isikɛlu má a le hɛ ɔ idaago nɛhi nōo ya kóō ma gwuta ajɛ. (Isík. 1:28) Igbihaajɛ nɛ Isikɛlu gbɛla tu ɛbɛ ɛnɛɛnɛ nɛ ó má ɔɔma a, ó lɛ aafu ŋ, ɔɔma géē lɔfu ta ɔ iyē cɛɛ kóō kpɔtuce lɔfu lɔfu, ka oŋma lɛ otabɔ ku Alelekwu Ihɔ ku Ɔwɔico, ó géē lɛ uklɔ ku ɔna ō ta ku nu ya jila.

8-9. (a) Ɔdi ya Isikɛlu eko nɛ Ujehofa je ɔ́da lɛ ɔ kóō canjɛ a? (b) Ɛgɛnyá nɛ Ujehofa gɔbu lɛ ɔfu tu Isikɛlu iyē lɛyikwu ācɛ ō ya ikpɛyi olɔfu nɛ ó gáā nyɔ i tɔɔna lɛ uwa a?

8 Ujehofa jé ɔ́da lɛ Isikɛlu kahinii: “Ɔlɛcɛ, cāŋjɛ háyi icō. N tíne ō kɛlā gā uwɔ.” Ɔ́da ɔɔma mla Alelekwu Ihɔ ku Ɔwɔico je ɔfu iyē nɛ Isikɛlu cɛgbá a lɛ ɔ, o ya ɛɛ kóō caŋjɛ ŋma ajɛ. Isikɛlu ta ɔkpá gɔbu kahinii: “Alelékwū kú Ɔwɔicō ā gā ipú um, anɔ́ɔ ó kwú n cāŋjɛ háyi icō á.” (Isík. 2:1, 2) Igbihaajɛ mɛmla ipu ɛjɛɛji uklɔ ku ɔna ō ta nɛ Isikɛlu ya a, “ɔfú kú Óndú ā” bi ɔ je ɔwɛ, ɔfu ɔɔma kē wɛ Alelekwu Ihɔ ku Ɔwɔico a. (Isík. 3:22; 8:1; 33:22; 37:1; 40:1) Alelekwu Ihɔ ku Ɔwɔico lɛ ɔfu tu Isikɛlu iyē, o ya ɛɛ kóō yuklɔ nɛ ó miyɛ a, ɔɔma kē wɛ uklɔ ku ɔna ō ta lɛ ācɛ nōo lɛ “ɔtū olɔfú mɛ́mla īkpɛ̄yí olɔfú” a. (Isík. 3:7) Ujehofa da Isikɛlu kahinii: “N géē yá uwɔ ká ā lɛ ɔtū olɔfú mɛ́mla īkpɛ̄yí olɔfú lɛyíkwu uwā bɛ̄ɛka ɛ́gɛ́nɛ̄ é lɛ a, nɛ̄ á gáā cɛ̄ mla uwá ŋ́. N géē yá uwɔ bɛ̄ɛka ɛcɔ̄ olɔfú nɛ̄hi, mɛ́mla ápátɛ́cɔ̄ nɛ̄ ó tōō ca ŋ́ mā. Ā híī yúufi uwá ɛ́ɛ́, nēé gē tū uwɔ ufi dúúmā ŋ́, nááná nēé wɛ ācɛ oyíkpɛ̄yí olɔfú ā.” (Isík. 3:8, 9) Ó lɛbɛɛka Ujehofa yɔ i da Isikɛlu kahinii: ‘A hii cɛ ku ikpɛyi olɔfu ku ācɛ a kóō ya ku ɔtu kóō gbenyi gā uwɔ ŋ. N géē lɛ ɔfu tu uwɔ iyē.’

9 Oŋma ɔɔma a, Alelekwu Ihɔ ku Ɔwɔico ta Isikɛlu abɔ ipu uklɔ ku ɔna ō ta ku nu. Isikɛlu ta ɔkpá kahiniii: “Ɔfú kú Óndú gaá klá um nɛ̄hi.” Ó je Isikɛlu alaadi odunkulu kóō nwu klla jɛyi ɛlā nɛ ó dɔka ō tɔɔna lɛyikwu ɔ a, o ya ɛɛ kóō lɔfu tɔɔna mla ɔtu caca. (Isík. 3:14, 15) Oŋma ɔɔma, Ujehofa gáā le da Isikɛlu kóō nyɔ ɔpɛ éyi, abɔɔ a, “Alelékwū kú Ɔwɔicō gā ipú iyē kú [nu].” (Isík. 3:23, 24) Ɛnyā ya ku Isikɛlu kóō le tutu ō gbɔɔ ɔna ō ta ku nu.

ALELEKWU IHƆ KU ƆWƆICO GĒ JE ƆFU NƐ ALƆ CƐGBÁ A LƐ ALƆ

Ɔdi ta Isikɛlu abɔ klla yɔ i ta alɔ abɔ ō yuklɔ ku ɔna ō ta ku alɔ icɛ a? (Má ogwotu ɔmɛ 10)

10. Otabɔ nyá nɛ alɔ cɛgbá o ya ɛɛ ku alɔ lɔfu yuklɔ ku ɔna ō ta ku alɔ a, ɔdiya nɛ alɔ kē cɛgbá otabɔ nyā a?

10 Otabɔ nyá nɛ alɔ cɛgbá, o ya ɛɛ ku alɔ lɔfu yuklɔ ku ɔna ō ta ku alɔ a? O ya ɛɛ ku alɔ cila ohi ku ɔka ɔɔma, gbɛla lɛyikwu ɔdā nōo ya da Isikɛlu a. Gbɔbu ɛɛ kóō gbɔɔ ō tɔɔna a, Alelekwu Ihɔ ku Ɔwɔico je ɔfu nɛ ó cɛgbá a lɛ ɔ. Bɛɛka Isikɛlu a, alɔ a gē lɔfu tɔɔna icɛ gla, ohigbu otabɔ ku Alelekwu Ihɔ ku Ɔwɔico. Ɔdiya ɛɛ nōó lɛ a? Ohigbu ka Ebilii yɔ i nuunu ta alɔ, o ya ɛɛ kóō ci alɔ ŋma ō yuklɔ ku ɔna ō ta a. (Mafú 12:17) Ācɛ alɛwa gē gbɛla ka Ebilii lɛ ɔfu nɛhi, ku alɔ i gáā lɔfu yale ipu unu nɛ ó yɔ i nu ta alɔ a gla ŋ. Amáŋ, oŋma lɛ uklɔ ku ɔna ō ta nɛ alɔ gē ya a, alɔ yɔ i ya Ebilii lé! (Mafú 12:9-11) Ɔwɛ nyá nɛ alɔ i bi le ya ɛnyā a? Eko duuma nɛ alɔ gē tɔɔna, alɔ gē mafu ku aɔdā nɛ Ebilii gē bi le tu alɔ ufi a i gē hɛ alɔ ɔtu ko ŋ. Eko duuma nɛ alɔ tɔɔna, alɔ a gē yale, cɛɛ ufu gē ce Ebilii. Abɔ alɔ le jé ɛ ma ku alɔ lɔfu yɔ i tɔɔna gɔbu, naana nɛ aolɛla yɔ i ya alɔ ŋmo a, ɔdi nɛ ɛnyā gē cɛ lɛ alɔ wa i jé peee a? Ó gē wa i ta alɔ eyī peee ka Ujehofa gē je ɔfu lɛ alɔ oŋma lɛ Alelekwu Ihɔ ku nu, ka ó klla yɔ i gweeye mla alɔ.—Umát. 5:10-12; 1 Upít. 4:14.

11. Ɔdi nɛ Alelekwu Ihɔ ku Ɔwɔico géē ya lɛ alɔ a, ɔdi nɛ alɔ kē cika ō yɔ i ya, o ya ɛɛ ku alɔ yɔ i miyɛ Alelekwu Ihɔ a?

11 Ɔdi ɔhá nɛ alɔ lɔfu nwu, eko duuma nɛ alɔ gbɛla lɛyikwu ɛgɛ nɛ Ujehofa je ɔfu lɛ Isikɛlu kóō yuklɔ ku ɔna ō ta ku nu a? Alelekwu Ihɔ ku Ɔwɔico lɔfu je ɔfu iyē nɛ alɔ cɛgbá a lɛ alɔ, o ya ɛɛ ku alɔ yale ipu unwalu duuma nɛ alɔ má ipu uklɔ ku ɔna ō ta a. (2 Ukɔ́r. 4:7-9) Ó lɛ a, ɔdi nɛ alɔ lɔfu ya, o ya ɛɛ ku alɔ gɔbu yɔ i miyɛ Alelekwu Ihɔ ku Ɔwɔico a? Alɔ cika ō yɔ i gbɔɔkɔ lɛ Ujehofa lɛyikwu ɔ eko doodu klla kpɔtuce ku Ujehofa géē po ɔkɔ ō gba ku alɔ. Ujisɔsi nwu ayikpo ku nu kahinii: ‘Aá kóō bēē ba Ɔwɔicō, . . . aá kóō bēē tíne odée ŋmó ɛgiyí nu, . . . aá kóō bēē lɛ abɔ̄ gbo ɔ̄wɛ ā.’ Ujehofa kē i cila ɔkɔ ō gba ɔɔma ŋma lɛ ō “je Alelékwū Ihɔ lɛ ācɛ nēe bá ŋmá ɛgiyí nū ā.”—Ulúk. 11:9, 13; Ācot. 1:14; 2:4.

ƐLĀ KU ƆWƆICO YA KU ƆTU OKPOCE KU ISIKƐLU KÓŌ LƆFU

12. Oŋma ɛlā nōo yɔ ipu ɔkpá ku Isíkɛ̄lu 2:9–3:3 a, ɔkpá nēé hatu a ŋma ɛgiyi ɔnyɛ, ɔdi nēé kē ta ipu nu a?

12 Alelekwu ihɔ ku Ɔwɔico ya ku Isikɛlu kóō lɛ ɔtu nɛ ó cɛgbá ō bi le yuklɔ ku ɔna ō ta ku nu. Amáŋ ó wɛ ɔɔma foofunu nóó, ɛlā ku Ɔwɔico klla ya ku ɔtu okpoce ku Isikɛlu kóō lɔfu. Ipu ɛbɛ nɛ Isikɛlu má a, ó má abɔ éyi nōo bi ɔkpá éyi néē le hatu. (Jé Isíkɛ̄lu 2:9–3:3.) Ɛgiyi ɔnyɛ nɛ ɔkpá nēé hatu nyā ŋma a? Ɔdi nēé ta ipu nu a? Ɛgɛnyá nōó ya ku ɔtu okpoce ku Isikɛlu kóō lɔfu a? Alɔ má ɔ mɛɛnɛ. Ɔkpá ohatu nyā ŋma ɛgiyi akpa ku ɔcɛ́ ku Ɔwɔico. Ó lɔfu wɛ ka Ujehofa bi alelekwu otɛhɔ ku nu éyi ŋma ipu alelekwu otɛhɔ ɛnɛ nɛ Isikɛlu má gbɔbu a, le je ɔkpá ohatu nyā lɛ Isikɛlu. (Isík. 1:8; 10:7, 20) Ɛlā ku Ɔwɔico nēé ta ipu ɔkpá ohatu nyā á, é wɛ aɛlā nōo likpo lɛyikwu olɛhɔ ku ɛpɔ ō ka ku Ɔwɔico lɛ Isikɛlu kóō bi nyɔ i tɔɔna lɛ ācɛ nēé kwu ɔfiyɛ nōo gē ya ikpɛyi olɔfu a. (Isík. 2:7) É kē ta ɛlā nyā iyɔbu mɛmla igbihi ku ɔkpá ohatu ɔɔma.

13. Ɔdi nɛ Ujehofa da Isikɛlu kóō ya mla ɔkpá ohatu a, ɔdiya nōó kē lɔɔnyɛ tu ɔ a?

13 Ujehofa da ɔcomɛɛbɛ ku nu nyā kóō lɛ ɔkpá ohatu a lé “kóō le nū [ɔ] ipú.” Isikɛlu jahɔ ta ɛlā nyā klla lɛ ɛjɛɛji ɔkpá ohatu a lé. Ɔdi wɛ ɛyi ku aya ku ɛbɛ nyā a? Ɛyi nu wɛ ka Isikɛlu cika ō jɛyi ku olɛhɔ nɛ ó dɔka ō bi nyɔ i tɔɔna a lɔɔlɔhi. Ó cika ō kpɔtuce olɛhɔ a, cɛɛ kóō lɛ abɔ kwu ɔ ɔtu o ya ɛɛ kóō nyɔ i tɔɔna. Oŋma ɔɔma, ɔdā ō hidaago éyi gáā le ya. Isikɛlu gáā le má ka ɔkpá ohatu a “lɔnyɛ . . . bɛ̄ɛka ɛnwú ā.” (Isík. 3:3) Ɔdiya nōó lɛ a? Ó lɛ a ohigbu ka Isikɛlu má ɔ, ka ɛnɛɛnɛ ɛga ō kwɛyi Ujehofa wɛ ɔdā ō lɔɔnyɛ amāŋ wɛ ahɔ̄ nōo cika ō cɛ lɛ ɔcɛ gweeye. (Aíjē 19:8-11) Ó jɛ ɔ eyī nɛɛnɛhi ka Ujehofa lɛ ɔ fu kóō wɛ ɔcomɛɛbɛ ku nu.

14. Ɔdi ta Isikɛlu abɔ kóō le tutu ō yuklɔ nɛ Ɔwɔico je lɛ ɔ a?

14 Igbihaajɛ a, Ujehofa gáā da Isikɛlu kahinii: “Jāhɔ̄ lɔɔlɔhi lɛ ɛlā nɛ̄ n gē ka gā uwɔ ā ká ā gbɛlá kwú odúúdú nū.” (Isík. 3:10) Ujehofa bi ɛlā ɔɔma le da Isikɛlu kóō ceyitikwu blakwu aɔdā nēé ta tu ipu ɔkpá ohatu a, ka ó klla gbɛla tu uwa lɔɔlɔhi. Eko nɛ Isikɛlu kē lɛ ɛnyā ya a, ɔtu okpoce ku nu gáā kwu lɔfu fiyɛ. Ó klla gáā cɛ lɛ ɔ jé olɛhɔ nōo lɔfu nɛhi nɛ ó dɔka nyɔ i tɔɔna lɛ ācɛ a. (Isík. 3:11) Abɔ Isikɛlu gáā jɛyi ku olɛhɔ ku Ɔwɔico lɔɔlɔhi klla kpɔtuce ɔ a, ó gáā le tutu ō gbɔɔ uklɔ ku ɔna ō ta ku nu klla gɔbu yɔ i ya ɔ, jaa gbeeko nɛ ó géē je ɔ ŋmɛyi.—Má ɔkpá ku Aíjē Kú Ɛ̄gbā 19:14.

ƐLĀ KU ƆWƆICO GĒ YA KU ƆTU OKPOCE KU ALƆ KÓŌ LƆFU

15. O ya ɛɛ ku alɔ yɔ i lɔtu a, ɔdi nɛ alɔ cika ō “jāhɔ̄ [tu ɔ] lɔɔlɔhi” a?

15 O ya ɛɛ ku alɔ yɔ i lɔtu ipu uklɔ ku ɔna ō ta a, alɔ a cika ō yɔ i jɛga lɛ ɛlā ku Ɔwɔico, kóō ya ku ɔtu okpoce ku alɔ kóō yɔ i lɔfu duu. Alɔ cika ō “jāhɔ̄ lɔɔlɔhi” tu ɛjɛɛji aɛlā nɛ Ujehofa gē da alɔ a. Icɛ, Ujehofa gē kɛla lɛ alɔ o bu ipu Ɛlā ku nu nōo wɛ Ubáyíbu a. Ɛgɛnyá nɛ alɔ géē ya ku Ɛlā ku Ɔwɔico kóō gɔbu yɔ i lɛ abɔ kwu ɛlá ō gbo ku alɔ mla ɔwɛ ɛgɛ nɛ ɔtu gē ya alɔ lɛ a?

16. Ɔdi nɛ alɔ cika ō ya mla Ɛlā ku Ɔwɔico a, ɛgɛnyá nɛ alɔ kē gáā ya kóō lɛ abɔ kwu alɔ ɔtu a?

16 Ɛgɛ nɛ alɔ gē lɛ ɔfu iye eko duuma nɛ alɔ lé ɔdole klla lɛ ipu nu a, ɛgɔɔma duu, eko duuma nɛ alɔ klɔcɛ ku ɛlā ku Ɔwɔico klla gbɛla tu ɔ lɔɔlɔhi, ó géē ya ku ɔtu okpoce ku alɔ kóō lɔfu. Alɔ kóō bi ɛlā ō nwu a lɛyikwu ɔkpá ō hatu a ipu ɔtu ku alɔ eko doodu. Ujehofa dɔka ku ɛlā ku nu “kóō le nū [alɔ] ipú,” ɔɔma le kahinii, ó dɔka ku alɔ jɛyi ɛlā ku nu lɔɔlɔhi. Alɔ kē géē ya ɛnyā gla, ŋma lɛ ō gbɔɔkɔ, ō jé ɔ mɛmla ō gbɛla tu ɛlā nɛ alɔ jé a. Aflɛyi a, alɔ gē gbɔɔkɔ o ya ɛɛ kóō lɛ ɔtu ku alɔ tutu, ō miyɛ ɔdā nōo wɛ ɛlá ō gbo ku Ɔwɔico a. Cɛɛ, alɔ lɛ ɛga ku Ubáyíbu a jé. Igbihi ɔɔma, alɔ cika ō gbeyi cii ku alɔ gbɛla lipu lipu tu ɛlā nɛ alɔ jé a. Ɔdi gáā bɛɛcɛ ɔdaŋ ku alɔ ya lɛ a? Ɔdaŋ ku alɔ gē gbɛla tu ɛlā nɛ alɔ jé a lipu lipu, ó géē ya ku alɔ jɛyi ɛlā ku Ɔwɔico tōōtɔ̄ɔ̄ klla ya ku ɔtu okpoce ku alɔ kóō lɔfu.

17. Ɔdiya nɛ ó cɛgbá ku alɔ gbɛla tu ɛlā nɛ alɔ jé ŋma ipu Ubáyíbu a?

17 Ɔdiya nɛ ó cɛgbá ku alɔ yɔ i jé Ubáyíbu klla gbɛla tu ɛlā nɛ alɔ jé a? Ō ya ɛnyā géē je ɔfu nɛ alɔ cɛgbá a lɛ alɔ, o ya ɛɛ ku alɔ gɔbu yɔ i tɔɔna olɛhɔ ku Ajɔɔcɛ a babanya. Ó klla géē ta alɔ abɔ ku alɔ tɔɔna olɛhɔ ku ɛpɔ ō ka nōo lɔfu nɛhi, nɛ alɔ géē lɔfu tɔɔna lɛyikwu ɔ ɛcɔbu nōó gboji gɛ ŋ ma. Ɔdā ɔhá kpɔ, eko duuma nɛ alɔ gē gbɛla tu auce ō ya ku Ujehofa nōo gē pi alɔ bla ɔ a, ɛma nɛ alɔ lɛ mla ɔ a géē yɔ i lɔfu tōōtɔ̄ɔ̄. Ɛnyā kē géē ya ku alɔ wa i lɛ ɔdā nōo lɔɔnyɛ nɛhi klla he alɔ ɔtu a lɛ, anu kē wɛ ɛbɔ ku ɔtu a. Oyeeyi ku alɔ klla géē nu alɔ ipu.—Aíjē 119:103.

ƆDĀ NŌO GĒ YA KU ALƆ LƆTU

18. Ɔdi nɛ ācɛ nōo yɔ ɛga nɛ alɔ gē tɔɔna a géē wa i jé peee a, ɔdi kē ya a?

18 Isikɛlu wɛ ɔcomɛɛbɛ, amáŋ alɔ a i kē wɛ acomɛɛbɛ ŋ. Naana a alɔ lɛ ɔtu ku alɔ ya ekponu, ō yɔ i gɔbu tɔɔna olɛhɔ ku Ujehofa nɛ ó gbotu ipu ɛlā ku nu, jaa gbeeko nɛ alɔ lɛ uklɔ a ya ɔwɛ nōo nu ɔ ipu a. Ɔdaŋ ka eko ku ɛpɔ ō ka ku Ɔwɔico gā, ācɛ nōo yɔ ɛga nɛ alɔ gē tɔɔna lɛ uwa a, i gáā lɛ ɔdā duuma ō lɛ abɔ bu ɔ, ó ka ka ɔcɛ duuma i pi uwa āhɔ̄ amāŋ ka ka Ɔwɔico leyi gwo uwa bonu ŋ. (Isík. 3:19; 18:23) Ikɔkɔ ɔɔma, é géē wa i jé peee ka ɛlā nɛ alɔ humayi bi yɔ i tɔɔna a wa ŋma ɛgiyi Ɔwɔico.

19. Ɔdi gáā je ɔfu lɛ alɔ ku alɔ lɛ uklɔ ku ɔna ō ta a ya jaa gā oŋmɛyi a?

19 Ɔdi gáā je ɔfu lɛ alɔ ku alɔ lɛ uklɔ ku ɔna ō ta a ya jaa gā oŋmɛyi a? Ɔdā ɛta nōo je ɔfu iyē lɛ Isikɛlu a nɛ. Alɔ yɔ i gɔbu tɔɔna ohigbu ku alɔ jé ka Ujehofa tu alɔ ɛhɔ a, Alelekwu Ihɔ ku Ɔwɔico gē je ɔfu iyē lɛ alɔ, Ɛlā ku Ɔwɔico klla gē ya ku ɔtu okpoce ku alɔ kóō lɔfu. Ujehofa géē yɔ i ta alɔ abɔ, ku alɔ lɛ ɔtu yɔ i yuklɔ ku ɔna ō ta a klla lɔtule “jāā ga ámōōmɛ” a.—Umát. 24:13.

IJÉ ƆMƐ 65 Move Ahead!

a Ipu ikpɛyi ɛlā nyā, alɔ géē kɛla lɛyikwu ɔdā ɛta nōo ta Isikɛlu nōo wɛ ɔcomɛɛbɛ a abɔ, kóō lɔfu yuklɔ ku ɔna ō ta ku nu a. Alɔ klla géē kɛla lɛyikwu ɛgɛ nɛ Ujehofa ta ɔcomɛɛbɛ ku nu abɔ, ɛnyā kē géē ta alɔ abɔ ku alɔ wa i kpɔtuce lɔfu lɔfu ka Ujehofa géē ta alɔ abɔ ku alɔ lɔfu yuklɔ ku ɔna ō ta ku alɔ.