Mladí lidé se ptají

Proč mi naši nedopřejí trochu zábavy?

Pro sedmnáctiletou Allison * z Austrálie je každé pondělní ráno ve škole stresující.

„Všichni si povídají o tom, co zažili o víkendu,“ říká. „Kamarádky si nadšeně vyprávějí, na kolika akcích byly, s kolika klukama se líbaly, nebo dokonce jak je honila policie . . . Zní to skoro děsivě, ale zároveň jako super zábava. Domů se vracejí kolem páté ráno a jejich rodičům je to jedno. Já musím být v posteli dřív, než holky vůbec někam vyrazí.

Každopádně když si spolužačky řeknou všechny svoje zážitky, zeptají se, co jsem dělala já. A co jim tak můžu říct? Byla jsem na shromáždění a ve službě. Připadám si, jako bych prošvihla příležitost skvěle se pobavit. Tak jim radši řeknu, že jsem nedělala nic zvláštního. Potom se mě zeptají, proč jsem nešla s nima.

Možná si říkáte, že když přežiju pondělí, mám to nejhorší za sebou. Jenže už v úterý každý plánuje, co bude dělat ten další víkend. Většinou jenom sedím a poslouchám. Připadám si odstrčená.“

JSOU tvoje pondělky ve škole podobné? Možná máš pocit, že venku je spousta zábavy, ale rodiče tě drží doma. Nebo ti připadá, jako bys byl v lunaparku, ale nesměl jít na žádnou atrakci. Ne že bys chtěl dělat všechno, co tvoji vrstevníci, ale prostě si chceš jenom čas od času trochu užít. Zaškrtni, co bys chtěl dělat příští víkend:

◯ jít si zatancovat

◯ jít na koncert

◯ jít do kina

◯ jít na party

◯ něco jiného ․․․․․

Rozptýlení potřebuješ. (Kazatel 3:1, 4) Pravda je, že Stvořitel si přeje, aby ses v mládí radoval. (Kazatel 11:9) A i když o tom možná někdy pochybuješ, přejí si to i tvoji rodiče. Pokud však chceš někam vyrazit, rodiče se budou oprávněně zajímat o dvě věci: (1) co budeš dělat a (2) s kým.

Co když tě ale kamarádi někam pozvou, a ty si nejseš jistý, jestli tě vaši pustí? Co uděláš? Bible říká, že když se rozhoduješ, měl bys zvážit všechny možnosti — dobré i špatné — a přemýšlet o jejich následcích. (5. Mojžíšova 32:29; Přísloví 7:6–23) Jaké možnosti tedy máš?

 PRVNÍ MOŽNOST: NEZEPTÁŠ SE A PŮJDEŠ

Co by tě k tomu mohlo vést: Chceš na své kamarády udělat dojem tím, že se rozhoduješ nezávisle. Myslíš si, že jsi chytřejší než rodiče, nebo tě jejich názor moc nezajímá. (Přísloví 15:5)

Výsledek: Kamarádům tím ukážeš, že ne vždy se chováš čestně. A pokud nejednáš čestně s rodiči, pravděpodobně nebudeš jednat čestně ani s nimi. Svým chováním rodičům ublížíš, zklameš jejich důvěru a zřejmě z toho vyplynou nějaké zákazy. Rozhodnout se nezávisle na rodičích a jít někam bez dovolení tedy není rozumné. (Přísloví 12:15)

DRUHÁ MOŽNOST: NEZEPTÁŠ SE A NEPŮJDEŠ

Co by tě k tomu mohlo vést: O pozvání jsi přemýšlel a došel jsi k závěru, že to, co se tam bude dít, není v souladu s tvými zásadami nebo že tam pro tebe nebude dobrá společnost. (1. Korinťanům 15:33; Filipanům 4:8) Možná bys tam ale jít chtěl, jenže se bojíš zeptat rodičů.

Výsledek: Pokud nepůjdeš, protože si uvědomuješ, že by to nebylo správné, budeš schopen pozvání odmítnout s větší sebedůvěrou. Pokud ale nepůjdeš prostě kvůli tomu, že nemáš odvahu se zeptat rodičů, asi zůstaneš otráveně sedět doma s pocitem, že všichni kromě tebe se dobře baví.

TŘETÍ MOŽNOST: ZEPTÁŠ SE — A UVIDÍŠ

Co by tě k tomu mohlo vést: Uvědomuješ si, že rodiče mají nad tebou autoritu a respektuješ jejich názor. (Kolosanům 3:20) Máš je rád a nechceš jim ublížit tím, že bys jednal za jejich zády. (Přísloví 10:1) Zároveň máš příležitost si s nimi o celé věci v klidu popovídat.

Výsledek: Rodiče budou cítit, že je máš rád a máš k nim úctu, a pokud se jim tvá žádost bude zdát rozumná, třeba budeš moct jít.

Proč tě možná rodiče nepustí

Když tě rodiče nechtějí pustit, může tě to zdeptat. Pokud ale dobře pochopíš jejich pohled na věc, pomůže ti to srovnat se s jejich rozhodnutím. Pravděpodobně je k němu vedl jeden z následujících důvodů:

Mají více znalostí a zkušeností. Představ si, že jsi u moře. To skrývá různá nebezpečí, a tak se raději budeš koupat tam, kde je pláž hlídaná plavčíkem. Je to rozumné, protože když si užíváš koupání v moři, máš jen malý přehled o tom, co ti hrozí. Naproti tomu plavčík je ze své pozice schopen případná nebezpečí snáz zaregistrovat.

Díky svým znalostem a zkušenostem si i tví rodiče lépe uvědomují nebezpečí, která ty nevidíš. Podobně jako plavčík na pláži ani rodiče ti nechtějí kazit zábavu. Spíš tě chtějí ochránit před nebezpečími, která by tě o radost ze života mohla připravit.

Milují tě. Rodiče si velmi přejí tě chránit. Láska je podněcuje k tomu, aby ti vyšli vstříc, kdykoli je to možné, ale aby ti něco zakázali, pokud je to nutné. Když se jich ptáš, jestli tě někam pustí, oni se zase ptají sami sebe, zda v případě, že ti to dovolí, pak dokážou žít s možnými následky. Sobě i tobě odpoví kladně tehdy, jestliže mají dostatek důvodů věřit, že se ti nic nestane.

 Nemají dostatek informací. Milující rodiče nechtějí nic riskovat. Pokud dobře nerozumí tomu, o co je prosíš, nebo mají pocit, žes jim neřekl důležitá fakta, je pravděpodobné, že tě nepustí.

Jak zvýšit šanci, že tě pustí

Hrají v tom úlohu čtyři faktory.

Poctivost: Zaprvé si musíš poctivě odpovědět na otázky: Proč tam vlastně chci jít? Je to hlavně kvůli tomu, že se tam bude dělat něco, co mám rád, nebo spíš kvůli tomu, že chci, aby mě brali moji kamarádi? Chci tam jít proto, že tam bude někdo, kdo se mi líbí? Zadruhé buď poctivý ke svým rodičům. Vzhledem k tomu, že tě dobře znají a sami také byli mladí, pravděpodobně tvé skutečné pohnutky stejně odhalí. Ocení, když k nim budeš férový, a ty navíc budeš mít užitek z jejich moudrosti. (Přísloví 7:1, 2) Pokud však nebudeš poctivý, podkope to tvou důvěryhodnost a sníží to šanci, že tě rodiče pustí.

Načasování: Nevysyp to na rodiče, hned jak se vrátí z práce nebo když se zrovna soustředí na něco jiného. Přijď za nimi, až se to bude víc hodit. Nenechávej to ale na poslední chvíli a nenuť je, aby se rozhodovali pod tlakem. Rodiče neradi řeší něco narychlo. Když se zeptáš včas, ocení tvou ohleduplnost.

Množství informací: Nesnaž se mlžit. Přesně vysvětli, co chceš podniknout. Rodiče neradi slyší odpověď „Já nevím“, a to zvláště u otázek typu „Kdo tam bude?“, „Bude tam někdo z dospělých?“ nebo „V kolik to bude končit?“.

Postoj: Nedívej se na rodiče jako na nepřátele, ale jako na členy týmu. Koneckonců také tým jste. Jestliže se na rodiče díváš jako na své spojence, nebude tvá žádost znít útočně a je pravděpodobnější, že se ti budou snažit vyjít vstříc. Pokud ti něco nedovolí, uctivě se zeptej proč. Když tě například nechtějí pustit na koncert, zkus zjistit důvod. Je to kvůli tomu, kdo tam bude vystupovat, kde to bude, s kým tam půjdeš nebo kolik stojí lístek? Vyhni se výrokům jako „Vy mi nevěříte“, „Jdou tam všichni“ nebo „Moje kamarády rodiče pustili“. Ukaž svým rodičům, že jsi dostatečně rozumný — že umíš přijmout jejich rozhodnutí a zachovat se podle něho. Pokud to tak uděláš, budou tě více respektovat. Až po nich budeš něco chtít příště, nejspíš se ti budou snažit vyhovět.

Další články z rubriky „Mladí lidé se ptají“ jsou k dispozici na internetové adrese www.watchtower.org/ypb

[Poznámka pod čarou]

[Rámeček a obrázek na straně 11]

„Rodiče mi věří, a to hlavně díky tomu, že jsem se vždycky snažila chovat zodpovědně. O svých přátelích s nimi mluvím otevřeně. Navíc když někde jsem a nelíbí se mi, co se tam děje, nedělá mi problém odejít.“

[Obrázek]

Kimberly

[Rámeček na straně 12]

ZKUS SE ZEPTAT RODIČŮ

Zajímalo by tě, co si o podnětech v tomto článku myslí tvoji rodiče? Tak to se jich budeš muset zeptat. Až k tomu bude vhodná doba, zkus si s nimi popovídat o tom, jestli nemají proti tvé zábavě nějaké výhrady. Jaké otázky bys jim chtěl položit?

․․․․․

[Obrázek na straně 12]

Podobně jako plavčík na pláži, tví rodiče jsou ve výhodné pozici, ze které tě můžou varovat před hrozícím nebezpečím