Měli byste se učit hebrejsky a řecky?

PŘEVÁŽNÁ část Bible byla původně napsána pouze ve dvou jazycích — v hebrejštině a řečtině. * V těchto jazycích ji pisatelé psali pod vedením Božího svatého ducha. (2. Samuelova 23:2) To, co zaznamenali, je tedy „inspirováno Bohem“. (2. Timoteovi 3:16, 17)

Většina lidí, kteří dnes čtou Bibli, však hebrejštině ani řečtině nerozumí, a tak používají nějaký překlad této knihy ve svém jazyce. Pravděpodobně je to i váš případ. Tyto překlady o sobě netvrdí, že jsou inspirovány Bohem, a proto vás možná napadnou otázky: Opravdu mohu Bibli plně porozumět, když ji čtu v překladu? Anebo se mám snažit naučit se hebrejsky a řecky?

Co je dobré mít na mysli

Než si na tyto otázky odpovíte, měli byste mít na mysli několik skutečností. Za prvé, to, že někdo do určité míry zná starověkou hebrejštinu nebo řečtinu, ještě neznamená, že bude mít větší touhu porozumět biblické zprávě. Ježíš řekl Židům své doby: „Zkoumáte Písma, protože si myslíte, že jejich prostřednictvím budete mít věčný život; a právě ta vydávají svědectví o mně. A přece nechcete přijít ke mně, abyste měli život.“ (Jan 5:39, 40) V čem byl jejich problém? V tom, že nerozuměli hebrejsky? Ne, tento jazyk znali dobře. Ježíš jim řekl: „Dobře vím, že v sobě nemáte Boží lásku.“ (Jan 5:42)

Podobná slova řekl apoštol Pavel řecky mluvícím křesťanům ve starověkém Korintu: „Židé žádají znamení a také Řekové hledají moudrost, ale my kážeme Krista přibitého na kůl — Židům příčina ke klopýtání, ale národům pošetilost.“ (1. Korinťanům 1:22, 23) Je tedy jasně patrné, že k tomu, aby člověk přijal poselství obsažené v Božím Slově, znalost hebrejštiny nebo řečtiny sama o sobě nestačila.

Za druhé, ačkoli dnes někteří lidé mluví novodobou hebrejštinou  nebo řečtinou, tyto jazyky se výrazně liší od hebrejštiny a řečtiny, v nichž byla napsána Bible. Lidé, kteří mluví řecky, většinou zjišťují, že správně porozumět biblické řečtině není snadné. Proč? Například proto, že slovní zásoba tohoto jazyka se rozšířila o nová slova, jež nahradila starší výrazy. A mnoho slov, která se používají až dodnes, má jiný význam. Například slovo přeložené ve Skutcích 7:20 a v Hebrejcům 11:23 jako „krásný“ má v novodobé řečtině význam „legrační“. Navíc došlo k velkým změnám v gramatice a skladbě tohoto jazyka.

I kdybyste se současnou hebrejštinu nebo řečtinu naučili, nutně by to nemuselo znamenat, že byste Bibli v původních jazycích rozuměli přesněji. Stejně byste se museli pořád dívat do slovníků a učebnic gramatiky, které by vám ukázaly, jak se tyto jazyky používaly v době, kdy byly biblické knihy napsány.

A za třetí, naučit se nový jazyk bývá velmi obtížné. Ačkoli se vám snad zpočátku zdá lehké zapamatovat si několik frází, můžete strávit celá léta intenzivním studiem, než pochopíte jemné odstíny nového jazyka. Mezitím se možná prokáže pravdivost starého výroku, že povrchní znalost je nebezpečná věc. Proč?

Jaký je význam daného slova?

Zeptal se vás někdy člověk, který se učil váš jazyk, na význam nějakého slova? Pokud ano, víte, že odpovědět není vždy snadné. Proč? Protože jedno slovo může mít více významů. Možná jste toho člověka požádali, aby vám to slovo řekl ve větě. Bez kontextu totiž může být těžké určit jeho význam. Například se vás někdo může zeptat na význam slova „vál“. Toto slovo může znamenat desku na válení těsta nebo tvar slovesa „vát“. A co kdyby se zeptal na slovo „sedlo“? To může znamenat jezdecké sedadlo, snížené místo v horském hřebeni nebo tvar slovesa „sedět“.

Ve slovníku budou možná uvedeny všechny významy určitého slova. V některých slovnících jsou dokonce tyto významy seřazeny podle toho, jak často se používají. Přesný význam daného slova však zjistíte z jeho kontextu. Ukažme si to na příkladu. Dejme tomu, že chcete zjistit příčinu určitých zdravotních příznaků, které máte, a přitom toho o medicíně moc nevíte. Můžete se podívat do lékařského slovníku. V něm se dozvíte, že v 90 procentech případů jsou tyto příznaky charakteristické pro určitou nemoc, ale v 10 procentech případů mohou souviset s nemocí úplně jinou. Abyste určili správnou diagnózu, museli byste mít mnohem rozsáhlejší znalosti. Podobně fakt, že nějaké slovo má v 90 procentech případů jistý význam, vám nepomůže, pokud čtete důležitý text, ve kterém je to slovo použito v druhotném významu. Máte-li danému slovu porozumět, potřebujete vědět více o kontextu, v němž je použito.

Kontext, ve kterém se určité slovo objevuje, potřebujete znát také v případě, že zkoumáte slova napsaná v Bibli. Například původní hebrejské slovo ru’ach a řecké slovo pneu’ma se obvykle překládají slovem „duch“, ale mohou mít podle kontextu více významů. Na některých místech jsou přesně přeložena slovem „vítr“. (2. Mojžíšova 10:13; Jan 3:8) V jiném kontextu se vztahují na životní sílu, kterou  mají všichni živí tvorové — lidé i zvířata. (1. Mojžíšova 7:22; Žalm 104:29; Jakub 2:26) O neviditelných nebeských tvorech je řečeno, že to jsou duchové. (1. Královská 22:21, 22; Matouš 8:16) Boží činná síla je nazývána svatý duch. (1. Mojžíšova 1:2; Matouš 12:28) Slovo „duch“ rovněž označuje sílu, která vede člověka k tomu, aby projevil určitý postoj, sklon či emoci, anebo označuje převládající myšlenkový sklon určité skupiny lidí. (Jozue 2:11; Galaťanům 6:18)

Ačkoli slovník hebrejštiny nebo řečtiny možná uvádí tyto různé významy, správný význam můžete určit teprve z kontextu. * To platí, ať už čtete Bibli v původních jazycích, anebo používáte překlad ve svém jazyce.

Je nesprávné používat překlad?

Někteří lidé vynaložili velké úsilí, aby se naučili biblickou hebrejštinu nebo řečtinu, či dokonce obojí. Ačkoli vědí, že nerozumějí úplně všemu, mají radost z toho, že mohou číst Bibli v původních jazycích, a jsou přesvědčeni, že se jim jejich úsilí vyplatilo. Pokud to není váš případ, mělo by vás to od hledání biblické pravdy odradit? Samozřejmě, že ne! Je k tomu několik důvodů.

Za prvé, používat překlad Bible je namístě. Když pisatelé Křesťanských řeckých písem neboli Nového zákona citovali z Hebrejských písem, často používali řecký překlad. * (Žalm 40:6; Hebrejcům  10:5, 6) Ačkoli mluvili hebrejsky a mohli citovat z původních Hebrejských písem, zjevně rádi používali překlad, který byl pro jejich čtenáře dostupnější. (1. Mojžíšova 12:3; Galaťanům 3:8)

Za druhé, i když někdo biblické jazyky zná, Ježíšova slova může číst jen v překladu. Důvodem je to, že výroky, které Ježíš pronesl hebrejsky, pisatelé evangelií zapsali řecky. * To by si měl uvědomit každý, kdo si myslí, že získá nějakou zvláštní moudrost díky tomu, že slova Jehovových věrných starověkých služebníků čte v jazycích, ve kterých je zapsali. Jehova inspiroval pisatele k tomu, aby slova jeho největšího služebníka uchovali pouze v překladu — v jazyce, který byl v té době velmi rozšířený. Z toho vyplývá, že nezáleží na tom, ve kterém jazyce Bibli čteme. Důležité je číst ji v jazyce, jemuž rozumíme, abychom na její inspirované poselství mohli reagovat.

Za třetí, ‚dobrá zpráva‘ zapsaná v Bibli měla být dostupná pokorným lidem z ‚každého národa a kmene a jazyka a lidu‘. (Zjevení 14:6; Lukáš 10:21; 1. Korinťanům 1:27–29) V souladu s tím se dnes převážná většina lidí může o Božím záměru dozvědět z Bible ve své mateřštině a nemusí se kvůli tomu učit jiný jazyk. V mnoha jazycích jsou navíc k dispozici různé překlady, takže si čtenář může vybrat. *

Co tedy můžete udělat, abyste pravdě obsažené v Bibli porozuměli? Svědkové Jehovovi zjistili, že užitečné je studovat Bibli po jednotlivých námětech a brát přitom v úvahu kontext. Když například rozebírají téma manželství, vyhledají biblické verše, které se k tomuto námětu vztahují. Tímto způsobem se vlastně jedna část Bible vysvětluje jinou. Přáli byste si využít nabídky bezplatného domácího studia Bible? Takové studium nabízejí svědkové Jehovovi všem lidem. Nezáleží na tom, jakým jazykem mluvíte. Bůh si totiž přeje, „aby lidé všeho druhu byli zachráněni a přišli k přesnému poznání pravdy“. (1. Timoteovi 2:4; Zjevení 7:9)

[Poznámky pod čarou]

[Rámeček a obrázek na straně 22]

Septuaginta

Řecky mluvící Židé v době Ježíše a jeho apoštolů hojně používali Septuagintu. Je to překlad Hebrejských písem do řečtiny. Septuaginta je pozoruhodná nejen proto, že představuje první známý pokus přeložit Hebrejská písma do jiného jazyka, ale také proto, že jde o překladatelské dílo monumentálního rozsahu. Práci na Septuagintě zahájila skupina překladatelů ve 3. století př. n. l. a dílo dokončili jiní více než o sto let později.

Septuagintu začali pohotově a účinně používat první křesťané, aby dokazovali, že Ježíš je Kristus, slíbený Mesiáš. Měli při tom takový úspěch, že Septuaginta začala být považována za „křesťanský“ překlad. Židé si jí proto přestali vážit a vytvořili několik nových překladů do řečtiny. Jeden z nich pořídil ve 2. století n. l. židovský proselyta Aquila. Jistý znalec Bible, který tento překlad popsal, se zmínil o jednom ‚zcela neočekávaném rysu‘. V Aquilově řeckém překladu je totiž na mnoha místech uvedeno Boží jméno Jehova psané starohebrejskými písmeny.

[Podpisek]

Israel Antiquities Authority

[Obrázky na straně 23]

Důležité je číst Bibli v jazyce, kterému rozumíme, abychom na její inspirované poselství mohli reagovat