Xeen tiʼ baʼax ku taasik

Xeen tu cuadroil baʼax ku taasik

Tsʼaʼab ojéeltbil u Tʼaan Dios teʼ España medievaloʼ

Tsʼaʼab ojéeltbil u Tʼaan Dios teʼ España medievaloʼ

«Kin páaʼtik ka páajchajak in wilkeʼex le ken jóokʼok in binbal España, yéetel ken tsʼoʼokok [...] in wantal ta wéeteleʼex [...], ka a láakʼinteneʼex tak junjaats tiʼ le bejoʼ.» (Romailoʼob 15:24)

LE TʼAANOʼOBAʼ apóstol Pablo tsʼíibt tiʼ le cristianoʼob yanoʼob Roma, kex tu jaʼabil 56 tsʼoʼokok u taal Cristooʼ. Le Bibliaoʼ maʼ tu yaʼalik wa bin Pablo teʼ España ka tsʼoʼokoʼ. Jeʼel bixakeʼ páajchaj u kʼuchul u maʼalob péektsiloʼob Dios teʼ España teʼ siglo 2 tsʼoʼokok u taal Cristooʼ.

Séeb úuchik u chíikpajal yéetel u nojochtal yaʼab múuchʼulil cristianoʼob teʼ Españaoʼ. Teʼ kʼiinoʼoboʼ yaʼab máaxoʼob tʼanik latín, tumen úuch káajak u gobernartaʼal España tumen le romanoʼoboʼ. Le cristianoʼob túunoʼ káaj u yilkoʼob ka yanak junpʼéel Biblia ich latín.

BIBLIAʼOB ICH LATÍN

Le yáax cristianoʼob anchajoʼob Españaoʼ tu beetoʼob jejeláas suttʼaanoʼob tiʼ le Bibliaoʼ. Tiʼ leloʼobaʼ kʼaabaʼtaʼab Vetus Latina Hispana, yéetel yaʼab jaʼaboʼob meyajnajoʼob teʼ Españaoʼ. Baʼaleʼ tu káajbal le siglo 5 tsʼoʼokok u taal Cristooʼ, Jerónimoeʼ tu tsʼoʼoksaj le Biblia Vulgata latinaoʼ.

Le Bibliaaʼ tu kaajil Belén (Palestina) tsʼoʼoksaʼabi, yéetel séeb úuchik u kʼuchul España. ¿Bixi? Le ka tu yojéeltaj Lucinio —juntúul ayikʼal j-xoknáal tiʼ le Biblia— táan u suʼutul ich latín le Biblia tumen Jerónimooʼ, tu tsʼíiboltaj u yantaltiʼ junpʼéel u copiail u maas séebaʼanil ku páajtal. Lucinioeʼ tu túuxtaj seis máakoʼob tak Belén utiaʼal u copiartoʼob yéetel u bisoʼob teʼ Españaoʼ. Jeʼex máanik le sigloʼoboʼ bey binik u jeelintaʼal le Biblia Vetus Latina Hispana tumen le Vulgata latinaoʼ. Le kaʼapʼéel suttʼaanoʼobaʼ jach tu yáantoʼob u máakiloʼob España utiaʼal u xokikoʼob yéetel u naʼatkoʼob le Bibliaoʼ. Baʼaleʼ ka xuʼul u gobernartaʼaloʼob tumen le romanoʼoboʼ kʼaʼabéetchaj uláakʼ baʼal.

BIBLIA TIʼ JAAJAY TUUNICH

Teʼ siglo 5 le ka kʼuch teʼ península ibérica le visigodoʼob yéetel uláakʼ chʼiʼibaloʼob Germania u taaloʼoboʼ, tu taasoʼob junpʼéel túumben idioma: gótico. U religión le chʼiʼibaloʼobaʼ arrianismo: ku creertikoʼob Cristo baʼaleʼ maʼatech u kaʼanskoʼob le Trinidadoʼ. Letiʼobeʼ tu taasoʼob xan junpʼéel Biblia sutaʼan ichil u idiomaʼob: u Biblia gótica Ulfilas. Le Bibliaaʼ chaʼab u xoʼokol España tu yáamil yaʼab jaʼaboʼob. Baʼaleʼ tu tsʼoʼokbal le siglo 6, Recaredo, u reyil le visigodoʼoboʼ, tu pʼataj le arrianismooʼ ka tu beetuba catolicoil. Ka túun tu túuxtaj xuʼulsbil tuláakal le libroʼob arrianoʼoboʼ, tak u Biblia Ulfilas. Bey xuʼulsaʼabik le gótico tsʼíiboʼob tu luʼumil Españaoʼ.

Pizarra: teksto tiʼ le Biblia ich junpʼéel dialecto latín (siglo 6)

Kex beyoʼ, maʼ xuʼul u kʼiʼitpajal u Tʼaan Dios teʼ luʼumoʼ. Junpáay tiʼ le goticooʼ, yaan junpʼéel u dialectoil latín yaʼab máaxoʼob tʼanik kaʼach teʼ Españaoʼ; tiʼ jóokʼ le idiomaʼob romances ku tʼaʼanal teʼ península ibericaoʼ. * Le tsʼíiboʼob maas úuchbenoʼob ichil le dialectoaʼ ku yaʼalaʼaltiʼob «pizarras visigodas», tumen tsʼíibtaʼaboʼob tiʼ jaajay tuunichoʼob ku yaʼalaʼal pizarra tiʼob. Le tsʼíiboʼobaʼ beetaʼaboʼob teʼ siglo 6 yéetel 7; yanoʼobeʼ u xéexetʼal Salmos,  uláakʼoʼobeʼ u xéexetʼal le Evangelioʼoboʼ. Junpʼéel tiʼ le pizarraʼobaʼ ku taasik u túulisil le Salmo 16.

Le jaajay tuunichoʼob kaxtaʼaboʼobaʼ ku yeʼesikeʼ jeʼel máaxak ku páajtal kaʼach u xokik yéetel u copiartik le Kiliʼich Tsʼíiboʼob teʼ kʼiinoʼoboʼ. Ku tuklaʼaleʼ bey kaʼansaʼabik xook yéetel tsʼíib le máakoʼoboʼ. Le kʼéewel ku meyaj tiʼ le monjeʼob medievaloʼob utiaʼal u beetkoʼob Bibliaʼob yaan tak u dibujoiloʼobeʼ jach koʼoj, baʼaleʼ le jaajay tuunichoʼobaʼ maʼ koʼojtakiʼ.

Dibujo yaan tiʼ u Bibliail León. Kex koʼojtakoʼobeʼ maʼ yaʼab máax kʼuch u kʼaj óolt u Tʼaan Dios yéetel le Bibliaʼobaʼ

Junpʼéel tiʼ le Bibliaʼob jach koʼojtakoʼ tiaʼan tu iglesiail San Isidoro, tu kaajil León (España). Beetaʼab tu jaʼabil 960 tsʼoʼokok u taal Cristo, yaan 516 u wáalal de 47 centímetros u chowakil yéetel 34 centímetros u kóochil; kex 18 kilos u aalil. Uláakʼeʼ tiaʼan tu Bibliotecail le Vaticanooʼ; u kʼaabaʼeʼ u Bibliail Ripoll, beetaʼab kex tu jaʼabil 1020 tsʼoʼokok u taal Cristo. Jach táaj jatsʼuts u dibujoiloʼob. Teʼ kʼiinoʼob jeʼeloʼ, utiaʼal u beetaʼal yéetel u jatsʼutskíintaʼal kex chéen u yáax letrail junpʼéel xóotʼoleʼ kʼaʼabéet bul kʼiin táan u meyaj juntúul monje; u tituloil junpʼéel táan juʼuneʼ junpʼéel semana ku bisik. Baʼaleʼ kex jatsʼutstak yéetel koʼojtakeʼ, maʼ yaʼab máax kʼuch u kʼaj óolt u Tʼaan Dios yéetel le Bibliaʼobaʼ.

BIBLIA ICH ÁRABE

Teʼ siglo 8, káaj u tʼaʼanal uláakʼ idioma úuchik u yokol le arabeʼob teʼ Españaoʼ. Teʼ kaajoʼob tuʼux pʼáat kajtal le musulmanoʼoboʼ, joʼopʼ u yaʼabtal le máaxoʼob tʼanik arabeoʼ ka anchaj u suʼutul le Biblia ichil le idiomaaʼ.

Teʼ siglo 5 tak 8, le Biblia ich latín yéetel ich arabeoʼ tu yáantaj u kajnáaliloʼob le península ibérica utiaʼal u xokikoʼob u Tʼaan Diosoʼ

Yaʼabchaj wal le suttʼaanoʼob beetaʼab ich árabe teʼ España medievaloʼ, maases u suttʼaanil le Evangelioʼoboʼ. Ku yaʼalaʼaleʼ Juan, juntúul u obispoil Sevilla tiʼ le siglo 7, tu sutaj ich árabe u túulisil le Bibliaoʼ. Baʼaleʼ óoliʼ tuláakal le suttʼaanoʼob beetaʼab ich arabeeʼ tsʼoʼok u saʼatloʼob. Tu catedralil Leoneʼ (España) líiʼsaʼan junpʼéel u suttʼaanil le Evangelioʼob ich arabeoʼ.

U suttʼaanil le Evangelioʼob ich arabeoʼ (siglo 10)

BIBLIA ICH ESPAÑOL

Tu tsʼoʼokbal le Edad Mediaoʼ (siglo 5 tak 15), káaj u chʼaʼik forma le castellano, wa español, teʼ península ibericaoʼ. Le túumben tʼaanaʼ jach meyajnaj  utiaʼal u maas kʼiʼitbesaʼal u Tʼaan Dios. * Le suttʼaanoʼob ich español maas úuchbentak tiʼ le Bibliaoʼ chíikpajoʼob teʼ libro La Fazienda de Ultra Mar (Baʼaxoʼob beetaʼab tuláakʼ u tséel le kʼáaʼnáaboʼ), beetaʼab tu káajbal le siglo 13. Le libroaʼ ku tʼaan tiʼ junpʼéel viaje beetaʼab tak Israel, yéetel ku taasik jaatsoʼob tiʼ le Pentateuco yéetel uláakʼ libroʼob tiʼ le Kiliʼich Tsʼíiboʼob ich Hebreooʼ, bey xan le Evangelioʼob yéetel le Epístolaʼoboʼ (cartaʼob).

Rey Alfonso X, tu tsʼáaj taakʼin utiaʼal u suʼutul le Biblia ich españoloʼ

U nuuktakil le iglesiaʼoboʼ maʼ kiʼimak u yóoloʼob yéetel le meyaj beetaʼaboʼ. Tu jaʼabil 1234, u Concilioil Tarragonaeʼ tu yaʼaleʼ tuláakal le Bibliaʼob sutaʼan ich le idiomaʼob ku tʼaʼanal teʼ luʼumoʼ kʼaʼabéet u kʼuʼubul tiʼ le obispoʼob utiaʼal ka tóokaʼakoʼoboʼ. Kex beyoʼ yaaske maʼ xuʼul u suʼutul le Biblia ichil uláakʼ tʼaanoʼoboʼ. Le rey Alfonso X (1252-1284), máax káajs u beetik tsʼíiboʼob ich españoloʼ, tu tsʼíiboltaj ka yanak junpʼéel Biblia ichil le túumben idiomaaʼ, ka tu tsʼáaj taakʼin utiaʼal u beetaʼal. Ichil le suttʼaanoʼob beetaʼab ich español teʼ kʼiinoʼob jeʼeloʼ tiaʼan le Biblia prealfonsinaoʼ bey xan le Biblia Alfonsina jóokʼ maʼ úuch tiʼ leloʼ (le maas chúukaʼan ich español teʼ kʼiinoʼob jeʼeloʼ).

X-tsʼíik: Biblia prealfonsina; x-noʼoj: Biblia Alfonsina (siglo 13)

Le kaʼapʼéel Bibliaʼobaʼ áantajnajoʼob utiaʼal ka maas maʼalobchajak bix u tsʼíibtaʼal yéetel bix u tʼaʼanal le españoloʼ. Thomas Montgomery, juntúul máak jach xooknajaʼaneʼ, ku yaʼalik yoʼolal le Biblia prealfonsinaoʼ: «Le máax sut le Bibliaaʼ jach maʼalob le meyaj tu beetoʼ tumen tu nuʼuk úuchik u sutik le tʼaanoʼoboʼ yéetel jatsʼuts bix tu yaʼalil. [...] Séeb u xoʼokol yéetel maʼ talam u naʼataʼaliʼ; leloʼ maʼalob tumen le Bibliaaʼ beetaʼab utiaʼal máaxoʼob maʼ jach u yojloʼob latiniʼ».

Utiaʼal u suʼutul le yáax Bibliaʼob ich españoloʼ, maʼ chʼaʼab le juʼunoʼob tuʼux tsʼíibtaʼab le Biblia ichil le yáax idiomaʼoboʼ, baʼaxeʼ chʼaʼab le Vulgata latinaoʼ. Teʼ siglo 14, le judíoʼoboʼ joʼopʼ u chʼaʼikoʼob le úuchben tsʼíiboʼob ich hebreo utiaʼal u sutkoʼob ich español le Kiliʼich Tsʼíiboʼob ich Hebreooʼ. Tiʼ tuláakal Europaeʼ, teʼ España kajaʼan kaʼach u maas yaʼabil le judíoʼoboʼ, le oʼolal páajchaj u meyajtiʼob úuchben tsʼíiboʼob ich hebreo maʼalob beetaʼanikoʼob utiaʼal u sutkoʼob le Bibliaoʼ. *

Junpʼéel tiʼ le Bibliaʼob suʼut beyoʼ u Bibliail Alba tsʼoʼoksaʼab teʼ siglo 15. Luis de Guzmán, juntúul tsʼuul españoleʼ, tu yaʼalaj tiʼ le rabino Moisés Arragel ka u sut le Biblia ich español castizooʼ (tsʼúuk español). ¿Baʼaxten? Yáaxeʼ tumen «kʼaschajaʼan» bin «le idioma romance ikil suʼutik le Bibliaʼob» yaan teʼ kʼiinoʼob jeʼeloʼ. U kaʼapʼéeleʼ tumen le Biblia binoʼ kʼaʼabéet u taasik «tsolajiloʼob tu tséelik le táan juʼunoʼob utiaʼal ka páajchajak u naʼataʼal le talam tekstoʼob tumen máakoʼob» jeʼex letiʼoboʼ. Le baʼax tu beetaʼ ku yeʼesikeʼ le máakoʼob teʼ kʼiinoʼoboʼ jach taak u xokikoʼob yéetel u naʼatkoʼob le Bibliaoʼ. Ku yeʼesik xaneʼ le Kiliʼich Tsʼíiboʼob ich españoloʼ tsʼokaʼaniliʼ u kʼaj óoltaʼal tiʼ yaʼab tuʼuxoʼob teʼ Españaoʼ.

Yoʼolal u meyaj le j-suttʼaanoʼob yéetel le máaxoʼob ku copiaroʼoboʼ, le máaxoʼob kaʼanchajaʼan u  xookoʼob teʼ Españaoʼ maʼ talam u xokikoʼob kaʼach le Biblia ichil u idiomaʼoboʼ. Yoʼolal lelaʼ le historiador Juan Orts Gonzalezoʼ tu yaʼaleʼ «le españoloʼoboʼ maas u kʼaj óoloʼob le Biblia ke le alemanoʼob yéetel le inglesoʼob kuxlajoʼob táanil tiʼ Luterooʼ».

«Le españoloʼoboʼ maas u kʼaj óoloʼob le Biblia ke le alemanoʼob yéetel le inglesoʼob kuxlajoʼob táanil tiʼ Luterooʼ.» (Juan Orts González, historiador)

Baʼaleʼ tu tsʼoʼokbal le siglo 15, le Inquisición españolaoʼ tu yaʼalaj ka xuʼuluk u suʼutul yéetel u yantal tiʼ máak Bibliaʼob ichil uláakʼ idiomaʼob wa maʼ latiniʼ. Máan óoxpʼéel siglo maʼ tu chaʼabal. Teʼ kʼiinoʼob jeʼeloʼ jujuntúul j-suttʼaanoʼob maʼ tu chʼaʼajoʼob saajkileʼ binoʼob táanxel luʼumil utiaʼal u sutkoʼob le Bibliaoʼ, ka tsʼoʼokeʼ tu yoksoʼob taʼakumbail tu luʼumil España. *

Jeʼex u yeʼesik tuláakal le baʼax úuch teʼ Edad Media tu luʼumil Españaoʼ, le máaxoʼob pʼekmil u Tʼaan Diosoʼ jejeláas baʼax tu beetoʼob utiaʼal u xuʼulskoʼob. Baʼaleʼ maʼ páajchaj u makikoʼob u chiʼ Dios, le máax yaan tuláakal páajtalil tiʼoʼ (Salmo 83:1; 94:20).

Le yáax máakoʼob káajs u sutkoʼob le Biblia ich latín, gótico, árabe yéetel españoloʼ áantajnajoʼob utiaʼal u kʼaj óoltaʼal yéetel ka kʼiʼitpajak tu luʼumil España. Le máaxoʼob xan sutik le Biblia teʼ kʼiinoʼobaʼ láayliʼ bey u beetkoʼoboʼ. Yoʼolal leloʼ u millonesil máakoʼob ku tʼankoʼob españoleʼ ku páajtal u xokikoʼob u Tʼaan Dios ichil le idioma ku kʼuchul tu puksiʼikʼaloʼoboʼ.

^ xóot’ol 10 Castellano (español), catalán, gallego yéetel portugués.

^ xóot’ol 17 Bejlaʼeʼ 540 millones máakoʼob tʼanik español bey u yáax idiomaʼobeʼ.

^ xóot’ol 20 Ilawil le xook «El nombre divino y el legado de Alfonso de Zamora», teʼ revista U Pʼíich Tulumil Kanan ich español, 1 tiʼ diciembre tiʼ 2011.

^ xóot’ol 23 Ilawil le xook «Casiodoro de Reina y su lucha por tener la Biblia en español», teʼ revista U Pʼíich Tulumil Kanan ich español, 1 tiʼ junio tiʼ 1996.