Xeen tiʼ baʼax ku taasik

Albert Wright/iStock via Getty Images

¿CHÉEN WA BEY ANCHAJIKOʼ?

Le bix u beetik u kʼuʼ le k’anbuul australianooʼ

Le bix u beetik u kʼuʼ le k’anbuul australianooʼ

 Le k’anbuul australianooʼ (junpʼéel clase faisán) kajaʼan tu noojolil Australia. Le chʼíichʼaʼ mantatsʼ ku yilik ka pʼáatak kex 34 grados u kʼíinlil u kʼuʼ. ¿Baʼax ku beetik utiaʼal u pʼatik kʼíinlil u kʼuʼ bul kʼiin yéetel bul áakʼab tuláakal le añooʼ?

 Utiaʼal u beetik u kʼuʼ le k’anbuul australianoo’, tu kʼiiniloʼob keʼeleʼ ku páanik junpʼéel jool kex junpʼéel metro u taamil yéetel tres metros u kóochil. Le kéen tsʼoʼokkeʼ le xibil k’anbuuloʼ ku yoksik xíiwoʼobiʼ, sojol wa uláakʼ baʼaloʼob. Le kéen máanak le keʼeloʼ yéetel kéen káajak le cháakoʼ ku chʼuʼulul le sojoloʼ, le xibil k’anbuul túunoʼ ku páanik uláakʼ jool teʼ tuʼux yaan le sojoloʼ, ku beetik utiaʼal u taʼakik le jeʼoboʼ, kéen tsʼoʼokkeʼ ku pixik yéetel arena. Le kéen máanak wa jaypʼéel kʼiinoʼobeʼ le sojoloʼ ku káajal u tsʼúukul, leloʼ ku beetik u kʼíintal le jeʼoboʼ, le kʼuʼ túunoʼ ku pʼáatal jeʼex junpʼéel incubadoraeʼ.

Utiaʼal u kʼíinkuntik le jeʼoboʼ (A), le k’anbuuloʼ ku meyajtiʼ u yooxol le kʼiinoʼ bey xan u yooxol le sojol táan u tsʼúukuloʼ (B). Utiaʼal u pʼáatal kex 34 grados u kʼíinlil le jeʼoboʼ le xibil k’anbuuloʼ ku tsʼáaik wa ku luʼsik le arena yaan yóokʼol u kʼuʼoʼ (C). Yéetel u yookoʼob ku péeksik le arenaoʼ (D).

 Le kéen kʼuchuk u kʼiinil u ye’eleʼ, le xibil kʼanbuuloʼ ku luʼsik le arena yaan yóokʼol le jool u beetmoʼ, teʼ túunoʼ tiʼ ku yeʼel le x-chʼupul kʼanbuuloʼ, le kéen tsʼoʼokkeʼ ku kaʼa piʼixil tumen le u xiibiloʼ. Le k’anbuuloʼ kex 35 jeʼob ku tsʼáaik tu mesiloʼob septiembre tak febrero. a

 Le k’anbuuloʼ ku yoksik u kóoj ichil le arena utiaʼal u yuʼubik bukaʼaj u kʼíinlil le tuʼux yaan le jeʼoboʼ, según bix ken u yuʼubileʼ ku yilik wa yaan u yoksik uláakʼ sojoliʼ. Por ejemploeʼ:

  •   Tu mesiloʼob septiembre tak noviembreeʼ ku káajal u tsʼúukul le sojoloʼ yéetel ku chokotal le kʼuʼoʼ, le xibil k’anbuul túunoʼ ku luʼsik u jaats tiʼ le arena yaan yóokʼol le kʼuʼoʼ utiaʼal ka jóokʼok u yooxol, le kéen tsʼoʼokkeʼ ku kaʼa pixik yéetel uláakʼ arena maas síis.

  •   Tu mesiloʼob diciembre tak marzoeʼ le xibil k’anbuuloʼ ku tsʼáaik u maasil arena yóokʼol le jooloʼ utiaʼal maʼ u sen chokotal le jeʼoboʼ. Pero sáamsamal de tempranoeʼ ku luʼsik u jaats tiʼ le arenaoʼ yéetel ku páaʼtik u síistal le kʼuʼoʼ, kéen tsʼoʼokkeʼ ku kaʼa pixik yéetel uláakʼ arena maas síis.

  •   Tu mesiloʼob marzo tak mayoeʼ le sojoloʼ ku láaj tsʼúukul. Le oʼolaleʼ utiaʼal u kʼíinkuntaʼal le jeʼob tumen le kʼiinoʼ le xibil k’anbuuloʼ ku luʼsik casi tuláakal le arena yaan yóokʼol le kʼuʼoʼ, le kéen chokochajak le arenaoʼ ku kaʼa pixik utiaʼal u kʼíintal le jeʼob de áakʼaboʼ.

 Sáamsamaleʼ le xibil k’anbuuloʼ ku máansik maas tiʼ cinco horas táan u péeksik kex 850 kilos arena. Le baʼax ku beetkaʼ ku yáantaj xan utiaʼal u pʼáatal suaveil le arenaoʼ, beyoʼ le kéen tóopʼok le mejen k’anbuuloʼoboʼ maas séeb jeʼel u jóokʼloʼob yóoʼkabileʼ.

 Ilawil bix u péeksik u arenail u kʼuʼ juntúul k’anbuul australiano.

 Techeʼ, ¿bix a wilik? Le bix u kanáantik maʼ u sen chokotal mix u sen síistal u kʼuʼ le k’anbuuloʼ, ¿chéen wa bey anchajikoʼ, wa yaan máax beete?

a Ku bisik tak siete wa ocho semanas u tóopʼol le jeʼoboʼ. Le oʼolal le xibil k’anbuuloʼ kʼaʼabéet u kanáantik le kʼuʼ tak tu mesil abriloʼ.