¿Máaxoʼob le «óoxtúul reyes magos» tu yiloʼob «u estrellail Belénoʼ»?
Baʼax ku yaʼalik le Bibliaoʼ
Utiaʼal Navidadeʼ suuk u yúuchul tʼaan tiʼ «óoxtúul reyes magos» bin u yiloʼob Jesús le ka tsʼoʼok u síijiloʼ. Chéen baʼaleʼ le Bibliaoʼ maʼ tu yaʼalik wa «reyes magos» (Mateo 2:1). Mateo, juntúul tiʼ le máaxoʼob tsʼíibt le Bibliaoʼ, meyajnajtiʼ le tʼaan ich griego magoi utiaʼal u tʼaan tiʼ le máaxoʼob kʼuchoʼob u xíimbaltoʼob Jesúsoʼ. Maʼ xaaneʼ le tʼaanaʼ ku meyaj utiaʼal u yúuchul tʼaan tiʼ astrólogoʼob wa tiʼ uláakʼ máaxoʼob yaan baʼax u yiloʼob yéetel espiritismo. a Tiʼ yaʼab Bibliaʼobeʼ ku yaʼalaʼaltiʼob «astrólogoʼob» wa «magoʼob». b
¿Jaytúul máaxoʼob bin xíimbaltik?
Jejeláas baʼax ku creertaʼal pero le Bibliaoʼ maʼatech u yaʼalik jaytúuloʼob. Le Enciclopedia Católicaoʼ (yaan ich Internet) ku yaʼalik: «Teʼ Evangelioʼoboʼ maʼatech u yaʼalaʼal jach jaytúul le magoʼoboʼ yéetel maʼatech u yaʼalik wa jach tu jaajil anchajoʼob. Jujuntúul Sacerdoteʼobeʼ ku yaʼalikoʼobeʼ óoxtúuloʼob bin yoʼolal le óoxpʼéel baʼaloʼob tu bisaj u síiʼoboʼ. Chéen baʼaleʼ le máaxoʼob kajaʼanoʼob teʼ luʼumiloʼob yaan Lakʼinoʼ ku yaʼalikoʼobeʼ doce u túulaloʼob bin».
¿Jach wa tu jaajil reyoʼob?
Yaʼab máakoʼobeʼ bey u kʼaj óoltmiloʼoboʼ pero le Bibliaoʼ maʼatech u yaʼalik wa beyoʼ. Le Encyclopedia Britannicaoʼ ku yaʼalikeʼ káaj u yaʼalaʼal reyes magos tiʼob chéen utiaʼal u maas «jatsʼutskíintaʼal le tsikbaloʼ».
¿Bix u kʼaabaʼob?
Le Bibliaoʼ maʼatech u yaʼalik bix u kʼaabaʼ le astrólogoʼoboʼ. Le Gran Enciclopedia Espasaoʼ ku yaʼalikeʼ «ka máan kʼiineʼ tsʼaʼab u kʼaabaʼtoʼob Melchor, Gaspar yéetel Baltasar».
¿Baʼax kʼiin ka bin u xíimbaltoʼob Jesús?
Maʼ xaaneʼ le astrólogoʼoboʼ kʼuch u xíimbaltoʼob Jesús le tsʼoʼok u máan wa jaypʼéel mesoʼob síijikoʼ. Lelaʼ k-ojel tumen le rey Herodesoʼ tu túuxtaj kíimsbil tuláakal le mejen paalaloʼob táant u síijloʼoboʼ tak le yaan dos años tiʼoboʼ. Tu beetaj tumen taak kaʼach u kíimsik Jesús. Lelaʼ bey tu beetiloʼ tumen tu chʼaʼaj en cuenta le baʼax aʼalaʼabtiʼ tumen le astrólogoʼoboʼ (Mateo 2:16).
Le astrólogoʼoboʼ maʼ kʼuch u xíimbaltoʼob Jesús le áakʼab ka síijoʼ tumen le Bibliaoʼ ku yaʼalik: «Le ka ookoʼob teʼ najoʼ tu yiloʼob tiʼ yaan le chan xiʼipal yéetel María u maamaoʼ» (Mateo 2:11). Jeʼex túun k-ilkoʼ, le ka bin xíimbaltbil Jesús tumen le astrólogoʼoboʼ tsʼoʼok u chan nojochtal, maʼ táant u síijileʼ. Letiʼeʼ maʼ chikúuntaʼan tiʼ junpʼéel pesebreiʼ, baʼaxeʼ tiaʼanoʼob tiʼ junpʼéel najeʼ (Lucas 2:16).
¿Dios wa beet u chíikpajal u «estrellail Belén»?
Yaʼab máakeʼ ku yaʼalikeʼ Dios bin beet u chíikpajal utiaʼal u nuʼuktik le astrólogoʼob yiknal Jesúsoʼ. Koʼox ilik wa jach jaaj lelaʼ.
Le estrellaoʼ maʼ directo úuchik u bisik le astrólogoʼob Belénoʼ, baʼaxeʼ yáax bisaʼaboʼob tu kaajil Jerusalén. Le Bibliaoʼ ku yaʼalik: «Ka máan kʼiineʼ jujuntúul astrólogoʼob Lakʼin u taaloʼobeʼ kʼuchoʼob tu kaajil Jerusalén, letiʼobeʼ táan kaʼach u yaʼalikoʼob: ‹¿Tuʼux yaan le u rey le judíoʼob tsʼoʼok u síijiloʼ? Tumen le tiaʼanoʼon Lakʼinoʼ t-ilaj u estrellaeʼ ka taaloʼon chintal tu táan›» (Mateo 2:1, 2).
Rey Herodes túuxt le astrólogoʼob Belénoʼ, maʼ letiʼe estrella nuʼuktoʼoboʼ. Ka tu yojéeltaj Herodes tsʼoʼok u síijil «u rey le judíoʼoboʼ» jach sajakchaj u luʼsaʼal u puesto, le oʼolal joʼopʼ u kʼatik u yuʼub tuʼux kun síijil le Mesías aʼalaʼanoʼ (Mateo 2:3-6). Ka tu yojéeltaj Belén kun síijileʼ tu yaʼalaj tiʼ le astrólogoʼob ka xiʼik u yiloʼob yéetel kéen u kaxtoʼobeʼ ka suunakoʼob u yaʼaloʼobtiʼ.
Le oʼolal le astrólogoʼoboʼ binoʼob tak Belén. Le Bibliaoʼ ku yaʼalik: «Ka tsʼoʼok u yuʼubikoʼob baʼax tu yaʼalaj le reyoʼ, tu chʼaʼjoʼoltaj u binoʼob. Le estrella tu yiloʼob le tiaʼanoʼob Lakʼinoʼ máan táanil tiʼobeʼ ka tu nuʼuktoʼob tak teʼ lugar tuʼux yaan le chan xiʼipaloʼ, teʼeloʼ tiʼ jeʼeliʼ» (Mateo 2:9).
Le «estrellaoʼ» tu beetaj u kíimsaʼal yaʼab mejen paalal yéetel óolak u beet u kíimsaʼal Jesús. Le ka lukʼ le astrólogoʼob tu kaajil Belénoʼ, Dioseʼ tu yaʼalajtiʼob ichil junpʼéel wayakʼ maʼ u kaʼa suutoʼob tu yiknal Herodes (Mateo 2:12).
¿Baʼax túun tu beetaj Herodes? Le Bibliaoʼ ku yaʼalik: «Herodes túuneʼ ka tu yilaj maʼ suunaj le astrólogoʼoboʼ jach pʼuʼuji, ka tu túuxtaj kíimsbil tuláakal le mejen paalaloʼob yanoʼob Belén yéetel teʼ kaajoʼob yanoʼob tu baʼpachoʼ, desde le táant u síijloʼoboʼ tak le yaan kaʼapʼéel jaʼab tiʼoboʼ. Lelaʼ bey tu beetiloʼ tumen tu chʼaʼaj en cuenta baʼax kʼiin ka yáax ilaʼab le estrella tumen le astrólogoʼoboʼ» (Mateo 2:16). Lelaʼ ku yeʼesikeʼ maʼ Dios beet u chíikpajal le estrellaoʼ tumen letiʼeʼ jach junpuliʼ maʼ tu beetik junpʼéel baʼal táaj kʼaas jeʼex lelaʼ (Job 34:10).
a Heródoto, juntúul máak kuxlaj teʼ siglo quinto táanil tiʼ u taal Jesúsoʼ, ku yaʼalikeʼ le u jaats máakoʼob ku yaʼalaʼaltiʼob magoi, ku taaloʼob tiʼ le medoʼoboʼ (persas). Letiʼobeʼ jach u yojloʼob u yaʼaloʼob baʼax ku taal u kʼiin kéen u yiloʼob u péek le Kʼiinoʼ, le Lunaoʼ wa le estrellaʼoboʼ. Tsʼoʼoleʼ ku tsolkoʼob baʼax u kʼáat u yaʼal le baʼax ku wayakʼtik máakoʼ.
b Ilawil Nueva Reina-Valera, la Nueva Versión Internacional, la Biblia de Jerusalén y las Escrituras de Restauración. Tsʼoʼoleʼ le Biblia La Palabra de Dios para Todos ku yaʼalikeʼ le máakoʼobaʼ jach yaan u naʼatoʼob, pero maʼ tu yaʼalik wa óoxtúuloʼob.