Xeen tiʼ baʼax ku taasik

¿Máaxoʼob le «óoxtúul reyes magos» tu yiloʼob «u estrellail Belénoʼ»?

¿Máaxoʼob le «óoxtúul reyes magos» tu yiloʼob «u estrellail Belénoʼ»?

Baʼax ku yaʼalik le Bibliaoʼ

 Utiaʼal Navidadeʼ suuk u yúuchul tʼaan tiʼ «óoxtúul reyes magos» bin u yiloʼob Jesús le ka tsʼoʼok u síijiloʼ. Chéen baʼaleʼ le Bibliaoʼ maʼ tu yaʼalik wa «reyes magos» (Mateo 2:1). Mateo, juntúul tiʼ le máaxoʼob tsʼíibt le Bibliaoʼ, meyajnajtiʼ le tʼaan ich griego magoi utiaʼal u tʼaan tiʼ le máaxoʼob kʼuchoʼob u xíimbaltoʼob Jesúsoʼ. Maʼ xaaneʼ le tʼaanaʼ ku meyaj utiaʼal u yúuchul tʼaan tiʼ astrólogoʼob wa tiʼ uláakʼ máaxoʼob yaan baʼax u yiloʼob yéetel espiritismo. a Tiʼ yaʼab Bibliaʼobeʼ ku yaʼalaʼaltiʼob «astrólogoʼob» wa «magoʼob». b

 ¿Jaytúul máaxoʼob bin xíimbaltik?

 Jejeláas baʼax ku creertaʼal pero le Bibliaoʼ maʼatech u yaʼalik jaytúuloʼob. Le Enciclopedia Católicaoʼ (yaan ich Internet) ku yaʼalik: «Teʼ Evangelioʼoboʼ maʼatech u yaʼalaʼal jach jaytúul le magoʼoboʼ yéetel maʼatech u yaʼalik wa jach tu jaajil anchajoʼob. Jujuntúul Sacerdoteʼobeʼ ku yaʼalikoʼobeʼ óoxtúuloʼob bin yoʼolal le óoxpʼéel baʼaloʼob tu bisaj u síiʼoboʼ. Chéen baʼaleʼ le máaxoʼob kajaʼanoʼob teʼ luʼumiloʼob yaan Lakʼinoʼ ku yaʼalikoʼobeʼ doce u túulaloʼob bin».

 ¿Jach wa tu jaajil reyoʼob?

 Yaʼab máakoʼobeʼ bey u kʼaj óoltmiloʼoboʼ pero le Bibliaoʼ maʼatech u yaʼalik wa beyoʼ. Le Encyclopedia Britannicaoʼ ku yaʼalikeʼ káaj u yaʼalaʼal reyes magos tiʼob chéen utiaʼal u maas «jatsʼutskíintaʼal le tsikbaloʼ».

 ¿Bix u kʼaabaʼob?

 Le Bibliaoʼ maʼatech u yaʼalik bix u kʼaabaʼ le astrólogoʼoboʼ. Le Gran Enciclopedia Espasaoʼ ku yaʼalikeʼ «ka máan kʼiineʼ tsʼaʼab u kʼaabaʼtoʼob Melchor, Gaspar yéetel Baltasar».

 ¿Baʼax kʼiin ka bin u xíimbaltoʼob Jesús?

 Maʼ xaaneʼ le astrólogoʼoboʼ kʼuch u xíimbaltoʼob Jesús le tsʼoʼok u máan wa jaypʼéel mesoʼob síijikoʼ. Lelaʼ k-ojel tumen le rey Herodesoʼ tu túuxtaj kíimsbil tuláakal le mejen paalaloʼob táant u síijloʼoboʼ tak le yaan dos años tiʼoboʼ. Tu beetaj tumen taak kaʼach u kíimsik Jesús. Lelaʼ bey tu beetiloʼ tumen tu chʼaʼaj en cuenta le baʼax aʼalaʼabtiʼ tumen le astrólogoʼoboʼ (Mateo 2:16).

 Le astrólogoʼoboʼ maʼ kʼuch u xíimbaltoʼob Jesús le áakʼab ka síijoʼ tumen le Bibliaoʼ ku yaʼalik: «Le ka ookoʼob teʼ najoʼ tu yiloʼob tiʼ yaan le chan xiʼipal yéetel María u maamaoʼ» (Mateo 2:11). Jeʼex túun k-ilkoʼ, le ka bin xíimbaltbil Jesús tumen le astrólogoʼoboʼ tsʼoʼok u chan nojochtal, maʼ táant u síijileʼ. Letiʼeʼ maʼ chikúuntaʼan tiʼ junpʼéel pesebreiʼ, baʼaxeʼ tiaʼanoʼob tiʼ junpʼéel najeʼ (Lucas 2:16).

 ¿Dios wa beet u chíikpajal u «estrellail Belén»?

 Yaʼab máakeʼ ku yaʼalikeʼ Dios bin beet u chíikpajal utiaʼal u nuʼuktik le astrólogoʼob yiknal Jesúsoʼ. Koʼox ilik wa jach jaaj lelaʼ.

  •   Le estrellaoʼ maʼ directo úuchik u bisik le astrólogoʼob Belénoʼ, baʼaxeʼ yáax bisaʼaboʼob tu kaajil Jerusalén. Le Bibliaoʼ ku yaʼalik: «Ka máan kʼiineʼ jujuntúul astrólogoʼob Lakʼin u taaloʼobeʼ kʼuchoʼob tu kaajil Jerusalén, letiʼobeʼ táan kaʼach u yaʼalikoʼob: ‹¿Tuʼux yaan le u rey le judíoʼob tsʼoʼok u síijiloʼ? Tumen le tiaʼanoʼon Lakʼinoʼ t-ilaj u estrellaeʼ ka taaloʼon chintal tu táan›» (Mateo 2:1, 2).

  •   Rey Herodes túuxt le astrólogoʼob Belénoʼ, maʼ letiʼe estrella nuʼuktoʼoboʼ. Ka tu yojéeltaj Herodes tsʼoʼok u síijil «u rey le judíoʼoboʼ» jach sajakchaj u luʼsaʼal u puesto, le oʼolal joʼopʼ u kʼatik u yuʼub tuʼux kun síijil le Mesías aʼalaʼanoʼ (Mateo 2:3-6). Ka tu yojéeltaj Belén kun síijileʼ tu yaʼalaj tiʼ le astrólogoʼob ka xiʼik u yiloʼob yéetel kéen u kaxtoʼobeʼ ka suunakoʼob u yaʼaloʼobtiʼ.

     Le oʼolal le astrólogoʼoboʼ binoʼob tak Belén. Le Bibliaoʼ ku yaʼalik: «Ka tsʼoʼok u yuʼubikoʼob baʼax tu yaʼalaj le reyoʼ, tu chʼaʼjoʼoltaj u binoʼob. Le estrella tu yiloʼob le tiaʼanoʼob Lakʼinoʼ máan táanil tiʼobeʼ ka tu nuʼuktoʼob tak teʼ lugar tuʼux yaan le chan xiʼipaloʼ, teʼeloʼ tiʼ jeʼeliʼ» (Mateo 2:9).

  •   Le «estrellaoʼ» tu beetaj u kíimsaʼal yaʼab mejen paalal yéetel óolak u beet u kíimsaʼal Jesús. Le ka lukʼ le astrólogoʼob tu kaajil Belénoʼ, Dioseʼ tu yaʼalajtiʼob ichil junpʼéel wayakʼ maʼ u kaʼa suutoʼob tu yiknal Herodes (Mateo 2:12).

 ¿Baʼax túun tu beetaj Herodes? Le Bibliaoʼ ku yaʼalik: «Herodes túuneʼ ka tu yilaj maʼ suunaj le astrólogoʼoboʼ jach pʼuʼuji, ka tu túuxtaj kíimsbil tuláakal le mejen paalaloʼob yanoʼob Belén yéetel teʼ kaajoʼob yanoʼob tu baʼpachoʼ, desde le táant u síijloʼoboʼ tak le yaan kaʼapʼéel jaʼab tiʼoboʼ. Lelaʼ bey tu beetiloʼ tumen tu chʼaʼaj en cuenta baʼax kʼiin ka yáax ilaʼab le estrella tumen le astrólogoʼoboʼ» (Mateo 2:16). Lelaʼ ku yeʼesikeʼ maʼ Dios beet u chíikpajal le estrellaoʼ tumen letiʼeʼ jach junpuliʼ maʼ tu beetik junpʼéel baʼal táaj kʼaas jeʼex lelaʼ (Job 34:10).

a Heródoto, juntúul máak kuxlaj teʼ siglo quinto táanil tiʼ u taal Jesúsoʼ, ku yaʼalikeʼ le u jaats máakoʼob ku yaʼalaʼaltiʼob magoi, ku taaloʼob tiʼ le medoʼoboʼ (persas). Letiʼobeʼ jach u yojloʼob u yaʼaloʼob baʼax ku taal u kʼiin kéen u yiloʼob u péek le Kʼiinoʼ, le Lunaoʼ wa le estrellaʼoboʼ. Tsʼoʼoleʼ ku tsolkoʼob baʼax u kʼáat u yaʼal le baʼax ku wayakʼtik máakoʼ.

b Ilawil Nueva Reina-Valera, la Nueva Versión Internacional, la Biblia de Jerusalén y las Escrituras de Restauración. Tsʼoʼoleʼ le Biblia La Palabra de Dios para Todos ku yaʼalikeʼ le máakoʼobaʼ jach yaan u naʼatoʼob, pero maʼ tu yaʼalik wa óoxtúuloʼob.