Xeen tiʼ baʼax ku taasik

LE PAALALOʼOBOʼ TAAK U YOJÉELTIKOʼOB

¿Baʼax unaj in wojéeltik yoʼolal le tsʼuʼutsʼ chamal yéetel le vapeooʼ?

¿Baʼax unaj in wojéeltik yoʼolal le tsʼuʼutsʼ chamal yéetel le vapeooʼ?

 Juliaeʼ ku yaʼalik: «Teʼ tuʼux kajaʼanenoʼ casi tuláakal le máaxoʼob yaan 25 años tiʼoboʼ tsʼoʼok u tsʼuʼutsʼkoʼob chamal wa u vapearoʼob».

Teʼ xookaʼ yaan a kanik:

 Baʼax unaj a wojéeltik

  •   Le chamaloʼ jeʼel u kíimsik máakeʼ. Le chamaloʼ ku taasik nicotina. Le nicotinaoʼ junpʼéel baʼal jach ku beetik loob tiʼ u wíinklil máak yéetel ku beetik u enviciar. Junpʼéel organizacióneʼ tu yaʼalaj: «Wa maʼ u tsʼuʼutsʼaʼal chamaleʼ yaʼab kʼojaʼaniloʼob jeʼel u prevenirtaleʼ yéetel yaʼab máakoʼob maʼ tun kíimloʼob tiʼ tuláakal yóokʼol kaab» (Centros para el Control y la Prevención de Enfermedades (CDC) de EE. UU.).

     Theresaeʼ ku yaʼalik: Teneʼ doctoraen yéetel kin chʼaʼik ultrasonidos, le beetik tsʼoʼok in wilik bix u pʼáatal ichil u wíinklil le máaxoʼob ku tsʼuʼutsʼkoʼob chamaloʼ. Juntúul máax ku tsʼuʼutsʼ chamaleʼ ku pʼáatal maʼ tu páajtal u máan tubeel le kʼiʼikʼ tu venasil u wíinkliloʼ, le oʼolal teneʼ como jach in yaabiltmaj in wíinklileʼ maʼ tin tsʼuʼutsʼik chamal».

     ¿A wojel wa? Le chamaloʼ ku taasik óoliʼ 7,000 baʼaloʼob ku beetik kʼaas tiʼ u wíinklil máak, yoʼolal leloʼ cada añoeʼ u millonesil máakoʼob ku kíimloʼob chéen yoʼolal le chamaloʼ.

  •   Le máax ku tsʼuʼutsʼik chamal electrónico wa ku vapearoʼ ku yoksik yaʼab baʼaloʼob kʼaastak tu wíinklil. Leloʼ jeʼel u beetik u kʼojaʼantal máak tiʼ u pulmóneʼ wa hasta tak u kíimil máakeʼ. Junpʼéel informeeʼ ku yaʼalikeʼ le nicotina yaan ichil le chamaloʼob electrónicoʼoboʼ jach ku beetik u enviciar máak, le oʼolal «jeʼel u beetik u enviciar le paalaloʼob yéetel uláakʼ drogaʼoboʼ».

     Mirandaeʼ ku yaʼalik: «Le baʼaloʼob ku meyaj utiaʼal le vapeooʼ yaan de jejeláas saboroʼobiʼ, le oʼolal le paalaloʼob yéetel le táankelmoʼoboʼ ku taaktal u probarkoʼob tumen ku tuklikoʼob maʼ tun beetbil kʼaas tiʼob».

     ¿A wojel wa? U buutsʼil le chamaloʼob electrónicooʼ maʼ chéen jaʼ ku taaskiʼ, baʼaxeʼ ku taasik uláakʼ baʼaloʼob jach jeʼel u afectartik u pulmón máakeʼ.

 Baʼax ku yúuchul tiʼ máax ku tsʼuʼutsʼ chamal wa ku vapear

  1.  1) Ku tuʼubul u yiikʼ, maʼ tu concentrarkuba yéetel ku pʼáatal maʼ kiʼimak u yóoliʼ, le baʼaloʼobaʼ maases ku yúuchul tiʼ le paalaloʼoboʼ

  2.  2) Ku chuʼupul u encías máak yéetel ku yantal caries tu koj

  3.  3) Ku tsaʼayal kʼojaʼaniloʼob tu pulmón máak yéetel tu puksiʼikʼal

     Ku peorkíintik le asmaoʼ

     Ku beetik u yajtal u nakʼ máak yéetel u taaktal u xej

 Baʼax unaj a beetik

  •   Investigarnen. Maʼ a creertik tuláakal baʼax ku yaʼalaʼal. Yaan máakoʼobeʼ ku yaʼalikoʼobeʼ le u tsʼuʼutsʼaʼal chamal electrónicooʼ maʼatech u beetik kʼaas tiʼ máak, baʼaxeʼ hasta ku luʼsik bin le estrésoʼ. Investigart tubeel le consecuencias ku taasik u tsʼuʼutsʼaʼal chamal, beyoʼ yaan a chʼaʼik junpʼéel maʼalob decisión.

     Teksto jeʼel u yáantajeʼ: «Le máax maʼ jach yaan u naʼatoʼ ku creertik tuláakal baʼax ku yaʼalaʼal, pero le máax yaan u naʼatoʼ ku jach ilik tuʼux ku tsʼáaik u yook» (Proverbios 14:15).

     «Evaneʼ ku yaʼalik: «Le famosoʼob bey xan le máaxoʼob yéetel ku biskuba máakoʼ jeʼel u beetkoʼob u tuklaʼal maʼ kʼaas u tsʼuʼutsʼaʼal chamal yéetel u yúuchul vapeariʼ, pero kéen tuukulnakech tiʼ le consecuencias ku taaskoʼ ka wilkeʼ mix junpʼéel utsil ku taasik tiʼ máak».

     Tukulte: ¿Jach wa tu jaajil maas kiʼimak u yóol le táankelem paalaloʼob ku tsʼuʼutsʼ chamaloʼob yéetel ku vapearoʼoboʼ? ¿Maas wa maʼatech u estresaroʼob yéetel maas maʼalob u bin tiʼob? ¿Maʼ wa maas chéen táan u kaxtikoʼob problemasiʼ?

  •   Beet uláakʼ baʼaloʼob utiaʼal a controlartik le ansiedadoʼ. A beetik ejercicio, a xook yéetel a jóokʼol xíimbal yéetel a amigoʼobeʼ jeʼel u yáantkech utiaʼal maʼ u taaktal a tsʼuʼutsʼik chamaleʼ.

     Teksto jeʼel u yáantajeʼ: «Le baʼax ku kuup tu puksiʼikʼal máakoʼ ku beetik u yaatal u yóol, pero junpʼéel jatsʼuts tʼaaneʼ ku beetik u kiʼimaktal u yóol» (Proverbios 12:25).

     Angelaeʼ ku yaʼalik: «Le máakoʼoboʼ ku tuklikoʼobeʼ le u tsʼuʼutsʼ chamaloʼob yéetel u vapearoʼobeʼ ku luʼsik le estresoʼ. Pero u jaajileʼ chéen junsúutuk ku yáantik máak, maas jach kʼaas le loob ku beetik ichil u wíinklil máakoʼ. Le oʼolal maas maʼalob ka k-kaxt uláakʼ baʼax jeʼel u yáantkoʼoneʼ».

     Tukulte: ¿Baʼax jeʼel u yáantken utiaʼal maʼ in sen estresareʼ? Wa kʼaʼabéettech áantajeʼ ilawil le xook «¿Cómo puedo dejar de preocuparme por todo?» yaan teʼ jaats «Los jóvenes preguntan».

A tsʼuʼutsʼik chamal yéetel a vapear chéen utiaʼal a controlartik le ansiedadoʼ bey jeʼex ka a pulaba teʼ kʼáaʼnáab utiaʼal maʼ u chʼulkech le cháakoʼ. ¡Chéen yaan u maas peorkíintik le problemaoʼ!

  •   Tukult baʼax jeʼel a beetkeʼ. Maʼ xaaneʼ jeʼel a presionartaʼal tumen a wéet xookoʼobeʼ wa tumen le baʼax yéetel ka náaysik a wóoloʼ. Le películaʼoboʼ, le televisiónoʼ yéetel le redes socialesoʼ ku beetkoʼob u tuklaʼaleʼ maʼ kʼaas ka tsʼuʼutsʼaʼak chamaliʼ wa ka vapearnak máakiʼ, jeʼel bin tak u kiʼimakkúuntik a wóoleʼ.

     Teksto jeʼel u yáantajeʼ: ‹Le nukuch máakoʼoboʼ sáamsamal táan u yilik u yiijtal u tuukuloʼob. Bey túunoʼ letiʼobeʼ jeʼel u páajtal u kʼaj óoltikoʼob baʼax maʼalob bey xan baʼax maʼ maʼalobeʼ› (Hebreos 5:14).

     Anaeʼ ku yaʼalik: «Le táan kaʼach in bin xookoʼ in wéet xookoʼobeʼ ku respetarkenoʼob tumen maʼatech in tsʼuʼutsʼik chamal mix tech in vapear. Le ka tin waʼalajtiʼob u testigoen Jéeobaeʼ hasta joʼopʼ u defenderkenoʼob. U yaʼalik máak u testigo Jéeobaeʼ jach ku yáantaj».

     Tukulte: ¿Baʼax jeʼel in beetik wa ka presionartaʼaken tumen in wéet xookoʼobeʼ? ¿Baʼax tin beetaj le ka yáax presionartaʼabenoʼ? Wa kʼaʼabéettech áantajeʼ ilawil le jaats «Estrategia contra la presión de grupo». Lelaʼ tiaʼan teʼ xook «¿Cómo puedo resistir la presión de grupo?» yaan tiʼ le capítulo 15 tiʼ le libro Lo que los jóvenes preguntan. Respuestas prácticas, (volumen 2).

  •   Yéey tubeel a amigoʼob. Wa ka yéeyik amigoʼob ku tuukuloʼob jeʼex techeʼ maas jeʼel u yáantkechoʼob utiaʼal maʼ u taaktal a tsʼuʼutsʼ chamal wa a vapeareʼ.

     Teksto jeʼel u yáantajeʼ: «Le máax ku máan yéetel máaxoʼob yaan u naʼatoʼobeʼ yaan u yantal u naʼat, pero le máax ku biskuba yéetel le j-maʼ naʼatoʼoboʼ yaan u bin kʼaasil tiʼ» (Proverbios 13:20).

     Calvineʼ ku yaʼalik: «Jach yaʼab utsil ku taasik a biskaba yéetel máaxoʼob u yojel u controlartubaʼob yéetel ku biskoʼob junpʼéel toj kuxtal tumen hasta ku taaktal a beetik xan jeʼex letiʼoboʼ».

     Tukulte: A amigoʼobeʼ, ¿ku yáantkechoʼob wa utiaʼal a bisik junpʼéel kuxtal limpio wa ku presionarkechoʼob utiaʼal a beetik baʼax maʼ maʼalobiʼ?

 ¿Kʼaas wa u tsʼuʼutsʼaʼal marihuana?

 Yaʼab máakeʼ ku tuklikeʼ le marihuanaoʼ maʼatech u beetik kʼaas. Pero leloʼ maʼ jaajiʼ.

  •   Le paalaloʼob ku usarkoʼob mariahuanaoʼ jeʼel u suut vicioil tiʼobeʼ. Tsʼoʼok u yilaʼaleʼ le marihuanaoʼ jeʼel u beetik loob tiʼ u cerebro máakeʼ yéetel jeʼel u beetik u káajal u tuʼubul u yiikʼeʼ.

  •   Tiʼ junpʼéel investigación beetaʼabeʼ ilaʼabeʼ «le máaxoʼob usartik marihuanaoʼ ku talamtal tiʼob u biskubaʼob yéetel u maasil, maʼ tu bintiʼob maʼalobil teʼ escuelaoʼ, teʼ tuʼux ku meyajoʼoboʼ, tsʼoʼoleʼ maʼ kiʼimak u yóoloʼobiʼ» (Administración de Servicios de Salud Mental y Abuso de Sustancias de EE. UU.).

     Judaheʼ ku yaʼalik: «Utiaʼal ka xuʼuluk le ansiedad yaantenoʼ taakchaj in usartik marihuana, chéen baʼaleʼ tuukulnajen tiʼ le problemas jeʼel u beetik u yantaltenoʼ jeʼex le u pʼáatalten vicioiloʼ, in sen xupik taakʼin yéetel le loob jeʼel u beetik tiʼ in wíinkliloʼ. Tin tsʼáaj cuentaeʼ chéen kunel in beetik».